Rubrika — Katar

Po dlouhé době uvolnil Katar v polovině ledna konečně některá pandemická opatření. Otevřela se například venkovní hřiště a týden nato i vnitřní hřiště a sportoviště (vše s povinnými rouškami, rozestupy a výrazně omezeným množstvím lidí). Když říkám po dlouhé době, myslím tím od března 2020! Jen aby bylo zřejmější, jak často se tu mění opatření, extra ta rozvolňovací.

Všem to nalilo optimismus do žil, i když… dlouho to nevydrželo.

[Cist dal →]

To už si asi ani nepamatujete, kdy, jak nebo vůbec proč Katar všechny sousední státy odřízly – od vzdušného prostoru, moře, pozemních hranic, diplomacie, studia, jídla, léků, stavebního materiálu, mezinárodního překladiště zásilek… Tři a půl roku a celé Trumpovo prezidentství jim to vydrželo.

Tento měsíc byla ovšem na sněmu GCC v saudském Al Ula za vzájemného objímání podepsána dohoda o otevření hranic, obnovení diplomatických vztahů, nevměšování se do vnitřní politiky a o celkovém návratu do stavu před červnem 2017. Bližší informace nejsou známé, ale z původních třinácti požadavků Katar nesplnil nic. A už požadovány nejsou, prý to byly jen návrhy :o).

[Cist dal →]

Den před odletem mi volali z Qatar Airways, jestli máme povolení ke vstupu do Kataru. To jsem jim pak navíc musela poslat mailem. Díky tomu k nám hned na vstupu k odbavovací přepážce přiběhla slečna se slovy “paní H.?” No dneska je tu pasažérů jak šafránu, jen co je pravda.

[Cist dal →]

Je v tom trošku zmatek, v tom se asi shodnem. Americké školy v Kataru končí (online) školní rok tento týden, anglické školy čeká týden volna a (online) škola ještě 4 týdny, ostatní školy mohou skončit, jakmile doklepou schválené učivo! Školáci v Česku se vracejí do lavic, někteří ne a někteří už tam jsou a kdoví, jak to vlastně dopadne.

Takže ačkoliv dneska do školy prakticky nikdo nechodí, nějak i tomu (zatím) nejdivnějšímu školnímu roku musíme vyhlásit konec. A až na tohle závěrečné fiasko byl jinak docela fajn, ne?

[Cist dal →]

Jó, taky máme tyhle vymoženosti moderní doby.

[Cist dal →]

Nepozoruji, že bychom v Kataru žijeme výrazně odlišný život, než kdybychom byli v Praze. Na první pohled jen takové ty očividné věci – že je pořád plus mínus vedro, zahalujeme kolena a ramena a o Ramadánu na veřejnosti nejíme. Jak se ale znovu dostáváme do rutiny, pár věcí se tu dělá přece jen jinak.

[Cist dal →]

Mají společné kamarády a narozeniny ani ne měsíc od sebe, takže společná party dává absolutní smysl :). Ale pak jsou tu ty faktické narozeninové dny.

Sárunce to vyšlo na úterý, to jsme zrovna na pláži s Theovým sailingem. Tak jsme napekly cupcaky, ozdobily růžovou polevou a zapichovátky s princeznami a 4letá Sárka podělila všechny námořníky (zapichovátka si zase pěkně vybrala zpátky :-D). A doma pak od nás dostala dárečky a moc se těšila na velkou párty.

To Theo dorázil do své 7leté destinace už oslavený a hlavně obdarovaný. Takže to chce jen nějakou tu třešničku na dortu. Zrovna dneska jedeme do přístavu? Jů, svezeme se na lodi? A jakto, že je tu i tatínek? Ale proč máme s sebou ty kufry?? Samé otázky!

[Cist dal →]