Dost opožděně, ale k 5. narozeninám naší slečny (natočeno v květnu).

Pětiletá Sárunka je z té změny tak šťastná, až je extatická, a tak nešťastná, až je to k uzoufání. “Maminko, musim zkontrolovat, jestli mi ty boty ještě jsou, když je mi teď pět!” Taky se umí skvostně urazit, ječet na 90 decibelů a ksichtů umí taky celou plejádu. Prostě schytat to můžete v průběhu jednoho dne z jakékoli strany :-D.

Má momentálně enormní zájem naučit se psát a číst. Žádná grafomotorická cvičení pro prvňáky ji ale neuspokojují, moc dobře ví, jak vypadají písmena a proč by tady obkreslovala blbé dešťové kapky a kočičí klubíčka :-D. Klasický zádrhel s tím, že C je “sí” a čte se jako “K” nebo “S” ji stejně jako Theušku vůbec netankuje, je to prostě aha ok!

Strašně ráda plave, od ledna chodí na kroužek místo její ne-oblíbené hudebky. Fyzicky je vůbec zdatná, rychlá, flexibilní a vytrvalá – mohla by dělat prakticky cokoliv, takže jí pomalu dáváme příležitosti všechno, co ji zajímá, zkoušet. Od baletu po taekwondo.

[Cist dal →]

Klíčová otázka na úvod. Je šestileté dítě “velké” nebo “malé”? Abychom se o tom náhodou nerozhořela nesmiřitelná internetová bitva, necháme to koňovi a přiznáme Theovi vstupenku do obou týmů. Poněvadž:

Může dělat machra na Sáru, ale pak se bát spláchnutí záchodu.

Může si hrát sám na hřišti s dětmi a plavat kraula, ale pak potřebovat maminku na správné nasazení brýleček.

Může být divoký a rozjívený, ale pak málem zkolabovat únavou z odnesení talíře do myčky.

Tak si to takhle intenzivně prožívá – malejvelkej kluk. Tak nějak jako my všichni, co teprv někam jdeme :).

A ještě jedno označení získal, zatím jen předběžně, ale už se to nezadržitelně blíží – je to prvňák! Od září nás to čeká… čtení, psaní, počítání, prvouka a “výchovy”. Bude to zajímavé, hlavně v našem pojetí.

Miluje Minecraft a Sonica, taky propadnul youtuberům, kteří tyhle hry hrají, a hned si zkouší nové triky, co se od nich naučí. Samozřejmě nás o tom nezapomíná 200x denně informovat :-D.

A co jinak se za poslední půlrok seběhlo?

[Cist dal →]

Když je žena nezkrotná, umíněná a nekonečně vynalézavá, je dobré se na to dívat s obdivem, jak se jí tohle všechno bude v životě hodit a jak si vždycky proseká cestu, kam bude potřebovat. A ne na to, jak to do té doby přežijeme my :-D.

[Cist dal →]

Před dvěma týdny jsme dětem udělali společnou oslavu a od té doby máme doma přiznaného pětileťáčka, už se ani neopravuje :). A jakej je to super kluk?

Hodně se zlepšil v angličtině, anebo se možná jen konečně rozmluvil, takže je to podstatně líp poznat. Přepíná si, jak se mu to zrovna hodí a už si až tak nestěžuje, když je nějaká pohádka anglicky. Znatelně chytá nová slova a sám se lámaně snaží mezi dětmi INICIOVAT hru nebo se hlásí trenérce na odpověď. Asi se ten jeho nekončící monolog nedal v hlavě udržet a muselo to ven x-).

Učí se plavat, asi byste se divili, ale nejjednodušším stylem na učení je znak. Děti se nejdříve učí splývat na zádech, pak se naučí obejmout u toho destičku a kopat, no a nakonec jim tu destičku odeberou a přidají se aspoň tak nějak ruce a voilá. No ale ještě to bude chvíli trvat. Theušku to ve vodě baví a učitelky jsou velmi entuziastické, takže tam chodí opravdu rád. Jako ostatně na všechny pohybové aktivity.

Začíná kreslit (víceméně už asi definitivně levou rukou), stavět malé lego (duplo skoro úplně přeskočil) a hlavně hrát imaginativní hry! Stačí k tomu pár papírových postaviček a už jedeme. “Dneska bude mít Gekko narozeniny a poprvé se setká s Optimusem Prime.” (To je transformer. To je taková hračka, co se přestaví z robota na auto. To je jedno.) A zítra zase jiný scénář. Zmenšovací paprsek. Vše polykací žvýkačka. Silové pole. Neviditelnej.

A taky roste emocionálně – je kreativní, vyjadřuje lásku, snaží se pracovat se vztekem, umí se pochválit, ale taky vzdoruje, neposlechne, odmlouvá… tyhlety “pubertální” dovednosti. Chce to věnovat mu opravdu pozornost, držet pevně hranice, dodávat nepřerušovaný tok programu a jídla nenápadně manipulujíce k nedetekovatelnému odpočinku :-D. Easy!

[Cist dal →]

Theuška měl oficiálně narozeniny 19. dubna, což zrovna letos vyšlo na neděli (pracovní den). Na sobotu předtím jsme proto naplánovali narozeninovou oslavu, jenže bohužel hodně dětí bylo pryč – jarní prázdniny a podobně. Oslavu s dětmi jsme proto o týden odložili a přednarozeninovou sobotu jsme si oslavili sami. Ono to vlastně tak bylo vzhledem k charakteru hlavního daru i lepší.

[Cist dal →]

Či jsou Theuškovi samozřejmě už nějakou tu sobotu :-), ale čistě ročenkově jsme mu nemohli ten čas přece odepřít. Tak tedy dnes je ten slavný den, kdy na svět byl přiveden. VŠECHNO nejlepší, zlatko, ještě jednou. A ještě stokrát!

[Cist dal →]