Rubrika — Domácí štěstí

Každé roční období trvá v Kataru realisticky necelé dva měsíce (někdo tomu říká taky pět minut), zbylého skoro půl roku okupuje léto. Z letošního podzimu nám ještě půlku ukradla karanténa, takže pět minut jak vyšitých. A zrovna tohohle období je extra škoda.

[Cist dal →]

Den před odletem mi volali z Qatar Airways, jestli máme povolení ke vstupu do Kataru. To jsem jim pak navíc musela poslat mailem. Díky tomu k nám hned na vstupu k odbavovací přepážce přiběhla slečna se slovy “paní H.?” No dneska je tu pasažérů jak šafránu, jen co je pravda.

[Cist dal →]

Školní rok jsme plánovali uzavřít 21. května, nakonec jsme to s vypětím sil dotáhli do 4. června, bez další přestávky by to opravdu nešlo. Dokončili jsme Theovo portfolio i hodnocení pro 3. třídu a už jen čekali na výzo. Sárce jsme zarchivovali papíry k přijetí do 1. třídy a oslavili absolvování (domácí) předškoly :). Na památku mají zase nové fotky – poplatné tomuto bizarnímu roku.

Je v tom trošku zmatek, v tom se asi shodnem. Americké školy v Kataru končí (online) školní rok tento týden, anglické školy čeká týden volna a (online) škola ještě 4 týdny, ostatní školy mohou skončit, jakmile doklepou schválené učivo! Školáci v Česku se vracejí do lavic, někteří ne a někteří už tam jsou a kdoví, jak to vlastně dopadne.

Takže ačkoliv dneska do školy prakticky nikdo nechodí, nějak i tomu (zatím) nejdivnějšímu školnímu roku musíme vyhlásit konec. A až na tohle závěrečné fiasko byl jinak docela fajn, ne?

[Cist dal →]

Na jaře jsme se znovu zapojili do naší komunitní školy, jak by se dala nazvat naše pravidelná pondělní setkání nad aktivitami pro domškoláky v Kataru. Máme classes pro “littles” (3-5 let), “youngers” (5-8), “middles” (9-12) a “olders” (12+). Bývalo jich, co aspoň já pamatuji, kolem 200, letos jsme jich ale měli už jen něco k devadesátce.

Každé dítě si z několika možností zvolí 1. kurz (od 9.45) a 2. kurz (11), a do těch pak pravidelně chodí. V nabídce není žádná gramatika a matika, tyhle akademické věci se učí každý sám svým tempem a způsobem. My dáváme prostor spíš různým zajímavým až niche oborům – dlouhodobě nejpopulárnější jsou různé experimenty, vaření, art a tělocviky. Samozřejmě někdy se udělá kurz spíš pekařský, jindy na mezinárodní kuchyni. Výtvarka je jednou spíš vyrábění a příště třeba vypalování do dřeva. Je to vlastně fuk. Sejdou se tam vždycky děti, které to baví a mají o to zájem – už to samotné je jasný předpoklad, že to bude mít úspěch.

[Cist dal →]

Musíte dát Ježíškovi šanci, aby dárky doručil, to dá rozum. A tak bylo rozhodnuto, že mu pár šancí dáme. Třeba že vyrazíme do bazénu a nezamkneme a možná i balkón necháme malilinko pootevřený. A přišel. Balkónem! Dárky poházené všude cestou. Asi jak pospíchal x-).

A tak nemáme nastrojené fotky před stromečkem, zato z nás kape voda a máme otlačené brýle po celém obličeji :-).

[Cist dal →]

Za červenec jsme se zvýletovali dostatečně, ne že by to nebylo úžasné, ale ta potřeba si zase pořádně odpočinout, už se nedala přehlédnout. A já jsem nám přece slíbila unbusy léto! Další týden jsme tak strávili převážně v Praze, a to navíc za pomoci naší skvělé slovenské babičky.

[Cist dal →]