Rubrika — Domácí štěstí

Tento týden potřebuji zajet na poštu, ale nechce se mi. Vzpomínky na nedávné (dosud) nejhorší mateřské selhání jsou stále dost živé. Zamkla jsem totiž Sárunku omylem v autě… No fakt :(. Všichni jsme to přežili ve zdraví, ale blbuvzdorná opatření jsou do budoucna nutná.

[Cist dal →]

Podobný výběr už jsme tu jednou měli, už to bude … pohledám … skoro 2 roky! a všechno je samozřejmě jinak. Kromě Krokodýla, toho jsme četli zrovna včera. A předevčírem :).

Co hltá Theuška teď? Konečně příběhy!, ačkoliv stále musejí mít dost velké zastoupení obrázků. Třeba takovou Honzíkovu cestu sice zvládne i 3 kapitoly po sobě, jenže to, že Helena nenakreslila povoz, na kterém pro Honzíka přijel dědeček na nádraží, je pořád trochu problém. Proto zatím výběr bez Honzíka nebo Modroočka aj., kterým ale předpovídám slavnou éru v nejbližší budoucnosti.

[Cist dal →]

No fakt už je to hotovo, dneska už nic nechystáme :-D! Štědrý den je opět tu, užijte si ho v klidu a v pohodě s vašimi láskami.

Jak jsme tedy odpočítali poslední týden?

[Cist dal →]

Tento týden Theuška prorýmoval, v noci toho moc nenaspal a ráno vstával před 6… vůbec byl ten běžný provoz značně kompromitován. Aspoň že ten vláček každé ráno na novém místě ho těšil a aktivity jsme tomu holt přizpůsobili.

[Cist dal →]

Tak jsem se do toho pustila zas. Ale je to nějaké jednodušší, řekla bych.

Jednak jsem oproti loňsku už nasbírala dost slušnou praxi :).

No a za druhé už skoro nic (krom vercajku, materiálu apod. a i to jen tak natajňačku) NEMŮŽU chystat dopředu, jinak by to ani tak malému dítku neštymovalo. Musím hrát překvapení z nového dopisu! Aktivity samotné taky nejsou složitější (spíš naopak), ale mnohem větší díl práce obstarává T. Evoluce prostě :).

Letos nám díky kalendářové nepřízni hned na startu vypadl adventní věnec, zařadili jsme ho tedy jako úkol nula 30. listopadu. Svíčky jsou recyklované z loňska, pouze jsme je polepili čísly a upevnili na talíři barevným pískem. No už jsem viděla horší :-D.

A 1. prosince vyjel na scénu poprvé vánoční vláček. Saně vždy vezou dopis od Ježíška a vagónek malý dáreček. To jsem nemusela dělat, nebylo by to bývalo potřeba, ale rychle se na to zvykne :-D.

Tak jdem na to. První týden (plus mínus).

[Cist dal →]

Už to bude skoro přesně 3 roky, co jsme jeden pokoj přeměnili na hernu pro Theušku. Vyklidit, položit koberec, trošku dětského dekoru a dva košíky na hračky. Stačilo, potěšilo a bohatě posloužilo.

O tři roky a jedno dítě později:

[Cist dal →]

Klimatizace utichají, parky se plní dětmi, rodiny přijíždějí na návštěvu, zima je na cestě :). Už to není do nevyhřívaného bazénu, i moře je jen pro ty nejotužilejší, ale ó můj podzime, jak je venku nádherně. Podzim je v Kataru určitě nejhezčí roční období. Po úmorném létě, byť jsme ho zde strávili jen částečně, je to velká úleva.