Takže hlavně nesrovnávat :-).

Sára není Theo, to teda opravdu ne. Od začátku výborně saje a excelentně přibírá, už má i pár krásných faldíčků! Přitom pije kratší dobu a u prsa za boha neusne. Musí se vyčůrat, musí si krknout, musí se s ní drncat a drncat a drncat. Nedávno jsem objevila, že na gymnastickém míči je to skoro bez práce.

Chvíli jsme žili v hrůze, že je koliková. S vyvrácením ještě počkáme, ale teď se přikláním spíš k tomu, že to je prostě malá hérečka s občas bolavým břichem. Hystérečka :-)) Když se totiž 3x vymění plenka (nesmí být ani ucvrknutá), nakojí, vykrká a podrncá, řev je v tu ránu pryč. Ale když už jekot je, má to teda grády. Asi půjde do sboru.

Je krásná a voňavá, celá naše. A tak začíná její ročenka.

[Cist dal →]

Či jsou Theuškovi samozřejmě už nějakou tu sobotu :-), ale čistě ročenkově jsme mu nemohli ten čas přece odepřít. Tak tedy dnes je ten slavný den, kdy na svět byl přiveden. VŠECHNO nejlepší, zlatko, ještě jednou. A ještě stokrát!

[Cist dal →]

Dáma, princezna. Šťastná, nevinná, vznešená. No která holčička, malá i velká, by se tak nechtěla jmenovat? 🙂

[Cist dal →]

Aká úmera platí medzi dobou venovanou plánovaniu a pravdepodobnosťou, že nastane jedna z plánovaných variant? Vôbec žiadna. Stačí pár minút a dlho pripravovaný plán je možno spokojne zahodiť a niekedy sa aj dočkať reality omnoho lepšej :). Po 2 mesiacoch vyberania doktora a nemocnice či prípadne ich kombinácie sme už už mali koncept, ktorý sa aspoň blížil našej predstave. Problémy s poisťovňami, reverzami a papierovaním sme dali do pozadia s tým, že sa budú riešiť až dodatočne. No a nakoniec sme riešiť vlastne nemuseli nič.

[Cist dal →]

{Tento článek přidávám až dnes, kdy je Sára už skoro 5 dnů na světě. Dokončila jsem ho ale krátce před jejím narozením, a proto sem, třeba u příležitosti dnešního “odhadovaného termínu porodu”, určitě patří.}

40. týden – tak něco takového jste u mě ještě neviděli, jen co je pravda? 🙂 Theušku jsme touto dobou měli už 4 týdny doma, a tak ani nevíte, jak se blahem tetelím, že tomu tentokrát tak není a mímo se dál pěkně peče, kde je mu nejlépe! A i my ostatní si těch posledních pár týdnů do konce našeho trojjediného života snažíme užít.

[Cist dal →]

– “Už mám narozeninám?”

– “Dneska už ano, Theuško!”

Lež jak věž, protože bylo teprve 8. března, do skutečných narozenin ještě celých 6 týdnů… Ale takový byl letos plán. S novorozencem bychom dubnovou oslavu skoro jistě nezvládli, a to by nám bylo všem líto. Příští rok to budou mít dětičky už v obráceném pořadí 🙂 (ťuk ťuk ťuk). A vadí to někomu, že už teď Theuška říká, že jsou mu či? Ne-va-dí!

[Cist dal →]

Pamatujete tyhle fotky? Skoro po třech letech jsme si to s Lydií zopákli – ještě ve stejném složení, jen trošku větší :). Z výsledku mám velikou radost!

[Cist dal →]