Konec školního roku – prvňáček a školkačka v domácí škole

Už! A už zase…

Školní rok nám opravdu končí brzy. Jednak hodnocení do školy spolu s portfoliem (ukázkami práce) se do školy bude posílat už 5. června. A 7. června odlétáme z Kataru. Je to týden před Eidem, s nímž definitivně končí i všechny kroužky. Tak se to tak hezky termínově porovnalo.

S Theem už budeme jen pracovat na portfoliu (co je co, co vzít s sebou, co jen nafotit) a ještě si projdeme různá opakování. Od odletu na Slovensko do přezkoušení 12.6. už mu ale dáme oficiálně pokoj :). Ono to učení se ale stejně takhle jednoduše nekončí, žejo, číst a psát a vyrábět bude nezadržitelně i nadále :)).

A teď tedy ale co dalšího v tomto školním roce Theo a Sára podnikali?

 

Oba se zúčastnili podzimního a jarního co-opu Doha Home Educators. Z toho mám vždycky dobrý pocit, “výuka” je interaktivni, hands-on, zábavná a pestrá (a taky naprosto volitelná) a děti se tam moc těší. Ačkoliv asi máloco budeme něco schopni uplatnit při předkládání portfolia v české škole, zdobení sušenek vesele sypu do Praktických činností a Newtona do prvouky :-D.

Theo se taky znovu zapojil do programu Destination Imagination. Stejně jako loni nesoutěžně, ale se stejným zápalem. A i tady se nějaké to vyrábění najde, tss!

Poslední “školáckou” aktivitou (než se vrhnu na ty záškolácké) byl online kurz Engineering of Everyday Things prostřednictvím výukového “tržiště” Outschool. Americká učitelka si s dětmi vyprávěla o fungování kolíčků na prádlo, žárovky nebo sešívačky. Určitě si u nich ještě nějaké kurzy vybereme v budoucnu, je tam naprosto všechno od psaní přes cizí jazyky, různé ty výtvarky, doučování matematiky, kódování, Minecraft, dinosauři, princezny… všechno!

Kroužků mají děti asi jakoby hodně. Ale tím, že nám ta akademičtější část zabírá maximálně pár hodin týdně, tak nám na ně vedle hraní, playgroupy, výtvarných workshopů a festivalů, vlastně i nějaký ten volný čas zbývá. A kdy jindy by si měli (i kdyby jen smočit prsty) v tom, co je zrovna zajímá, no ne?

Theo má 2x týdně tenis, ten ho baví moc. Přidaný bonus je, že tréninkovou skupinu mají přímo zde v compoundu, takže si tam i zpět chodí už sám! A mimo jiné se seznámil i s dalšími sousedními dětmi.

Vrhnul se taky na sailing (jachting). Mám trošku dojem, že tihle nejmladší začínají v aktuálně 3. úrovni narážet na svoje fyzické i znalostní kapacity, ale uvidíme po letní pauze. Nejde už zdaleka jen o to loď uřídit (to stále praktikují převážně ve dvou, kdy se u rudderu a plachty střídají), ale taky rozumět větru, umět spoustu uzlů, vytáhnout loď do a z vody, umět ji převrácenou na vodě zase postavit…. je toho hodně, chce to i kus vědomostí, předvídavost, sílu. V květnu si Theo dokonce zazávodil na meziškolní regattě (pozn.: My jako takové volné sdružení Doha Home Educators jsme všude pochopitelnější, když vystupujeme jako škola, i když jí jsme, a to ještě jen díky co-opům, jen velmi přeneseně :)).

Ve středu chodí Theo do sboru, v březnu měli ten parádní koncert. Jsou dobří! Nepamatuji se třeba, že by v našem sboru bylo tolik kluků! Anebo že by děti v první a druhé třídě zpívaly některé tak těžké písničky. Už se těší na příští rok, jen je škoda, ze aktuální šéfová odchází. No takový už je v Kataru život, konstantní změna.

V pátek hrával baseball, ten má v American School of Doha už 20letou tradici. Sezóna je ale hodně krátká, jen od října do ledna, takže ačkoliv už se přihlásil do starší divize na příští rok, pravděpodobně pak na toto ráno dostane příležitost si vybrat ještě něco jiného.

V sobotu ráno pak chodí na atletiku. Na to, jak rád běhá, opravdu nesnáší dlouhé tratě! Ale překážky a běhací hry, to ho baví nesmírně. Jen zase to horko posledních pár týdnů mu dává na zadek. A vlastně i to vstávání … V 8 na stadionu? Takhle brzy domškoláci obvykle ještě nefungují :-D. Naše rána máme rádi s pomalým rozjezdem a hraním! Ale jednou týdně se to nějak snese.

Sárunka, ta básnila celé léto o tom, že chce chodit na balet. Básnila a básnila, dres a piškoty jsme koupili… pak jen najít nějakou školu. Vyzkoušeli jsme tři a až ta třetí nám sedla. Její očekávání to myslím naplnilo, chodí tam stále moc ráda :).

Co jsem samozřejmě chtěla, aby dělala dál, byl playball. Jenže jak už z něj Theo vyrostl a nakonec se jediná smysluplná hodina částečně kryla se sborem, zvládli jsme to organizačně jen jeden semestr. Chodila by klidně zase, takže budu šmírovat rozvrh na příští rok a třeba… Sportovně zdatná je totiž taky.

Ale možná radši zůstane u té gymnastiky. Ta ji chytla celkem rychle a rozhodně v ní chce pokračovat. Sice se kryje s T. atletikou, ale jak je to sobota, tak se jen střídáme v oddělených doprovodech :).

No a to je vše! Všechno dělají hodně rekreačně a hlavně se pořád ujišťujeme, že je to baví. Jinak by snad ani nemělo smysl tomu věnovat čas. To byla velká debata třeba u hudebky… Zda skutečně v Qatar Music Academy strávit další 3 odpoledne v týdnu hrou na nějaký nástroj, na jaký, co tomu obětovat a podobně. Nakonec je šťastný ve sboru a příští rok by chtěl zkusit kytaru (ale taky jen velmi rekreačně a více podle toho, jak se to vyvine. Hudební vzdělání je strašně fajn, ale jenom pro děti, které tím žijí. Stejně tak sporty, výtvarky, turisťáky, jazykovky… Není nic horšího, než děti “zocelující” se v nenáviděném stanu, sportovci uvěznění u houslí a roztancované víly trápící se na engineeringu. Někdo by řekl, že trénovat disciplínu je potřeba, ale vnitřní motivaci stejně přebít nelze.

Naučili jsme se toho prostě zase hodně :). Rok je dlouhý, ale vlastně strááášně krátký!!

Loni (2016/17)

Předloni (2015/16)

A ještě o rok dřív (2014/15)