Zrovna v tomhle prvním narozeninovém videu to nejde moc slyšet (mám na to vždycky jen jeden pokus!), ale Zojinka už krásně mluví, normálně ani nešišlá :-D, umí popisovat všelijaké složitosti a detaily a hlavně už si leccos dokáže vyjednat místo ječení. I vtípky po nás hází, divoženka.

Většinou je první, kdo vstává! Ale sedne si k minecraftu a nabere si snídani, případně si vytáhne z postele Sáru a provozují to spolu. Samozřejmě lze namítnout, že by si měly hrát spíš nějak smysluplněji, ale takhle si to v jarní karanténě sedlo a rána máme díky tomu vlastně úplně v klídku.

Ze všech dětí je asi nejvíc vybíravá v jídle, jí jenom pár polívek, pečený květák, řízečky, bramborovou kaši a pizzu, tím to asi končí. Docpává se ovocem a zeleninou, případně nějakým sendvičem a jogurtem, ale není to prostě žádná sláva.

Miluje nosit šaty a kostýmy, ani do pyžama ji nedostaneme. Taky by měl být outfit ideálně růžový, eventuelně blyštivý nebo aspoň s jednorožcem nebo vílou :). Naštěstí se v dnešní době prakticky ani nic jiného pro holčičky nevyrábí.

Kdykoliv je ochotná vyrazit na nákup anebo na koloběžku. Zato z odrážedla má panickou hrůzu. Mně to ale vlastně může být jedno, za jakým vozidlem peláším.

[Cist dal →]

To už si asi ani nepamatujete, kdy, jak nebo vůbec proč Katar všechny sousední státy odřízly – od vzdušného prostoru, moře, pozemních hranic, diplomacie, studia, jídla, léků, stavebního materiálu, mezinárodního překladiště zásilek… Tři a půl roku a celé Trumpovo prezidentství jim to vydrželo.

Tento měsíc byla ovšem na sněmu GCC v saudském Al Ula za vzájemného objímání podepsána dohoda o otevření hranic, obnovení diplomatických vztahů, nevměšování se do vnitřní politiky a o celkovém návratu do stavu před červnem 2017. Bližší informace nejsou známé, ale z původních třinácti požadavků Katar nesplnil nic. A už požadovány nejsou, prý to byly jen návrhy :o).

[Cist dal →]

V Kataru je vždycky trošku obtížnější vyburcovat se k vánočnímu chystání. 26 stupňů, bazén i klimatizace jedou naplno a i obchody na tyhle křesťanské speciality reagují dost vlažně. To jen česká paní učitelka na online přírodovědu náruživě vykládala o tom, kolik napadlo v Bílých Karpatech předvánočního sněhu, viďte děti! Akorát jí na to domškolácká Marlenne řekne, že u nich ve Švédsku je sníh už dva měsíce. A Honza zase otráveně oznamuje, že u nich nich to hned roztálo. No ani Theo nepřispěl velkým pochopením pro zasněžené kopečky za okny :-)).

[Cist dal →]

Každé roční období trvá v Kataru realisticky necelé dva měsíce (někdo tomu říká taky pět minut), zbylého skoro půl roku okupuje léto. Z letošního podzimu nám ještě půlku ukradla karanténa, takže pět minut jak vyšitých. A zrovna tohohle období je extra škoda.

[Cist dal →]

Den před odletem mi volali z Qatar Airways, jestli máme povolení ke vstupu do Kataru. To jsem jim pak navíc musela poslat mailem. Díky tomu k nám hned na vstupu k odbavovací přepážce přiběhla slečna se slovy “paní H.?” No dneska je tu pasažérů jak šafránu, jen co je pravda.

[Cist dal →]

Povolení k návratu do Kataru jsme se nakonec dočkali po neuvěřitelných 33 dnech čekání. Zatím s nejmírnějšími možnými podmínkami – 7denní domácí karanténou a RT-PCR testy na příletu a 6. den karantény. Leda by nás vyřadili z nízkorizikových zemí, pak bychom si v karanténě pobyli týdny dva.

Čekali jsme na tyhle papíry dlouho, ale získali jsme neplánovaný měsíc babího léta, docela bezbolestný návrat do školní rutiny a děti snad poprvé nabyly pocitu, že i tady by se dalo žít. S tátou, kočkama a bazénem ovšem!

[Cist dal →]

Sárunka je naše ranní ptáče, šikovná malířka, nadšená klavíristka a zdaleka nejzdatnější cyklistka. Je to divoké dítě se spoustou elánu a když se pro něco usmyslí, tak to tak bude! Buď bude praskat ve švech nadšením, nebo z ní budou střílet blesky, no jak se zrovna trefíte :).

Oficiálně je z ní prvňačka! Nejvíc ji baví kreslení a všelijaké vyprávění a pokusy ala prvouka. Čte hlavně anglicky, ale i k té češtině se teď (hlavně díky exponovanosti) trošku prokusujeme. Theo se to taky učil najednou (na rozdíl od všech mých plánů) a ono to nějak funguje.

Ničeho se nebojí (kromě brouků, ale to mám podezření, že dost tak po holčičkovsku přehrává :-)). Ale z čehokoli skočí, na cokoliv vyleze a vyzkouší. Jen za poslední dva měsíce sjela 120 metrů dlouhou zipline, vylezla 10 metrů lezecké stěny a lítala ve větrném tunelu. Doufám, že ctěná korona dovolí, aby těch zážitků měla v příštích měsících ještě mnohem víc.

[Cist dal →]