A začíná testování, jak ono se nám dvěma vlastně daří.

[Cist dal →]

Nevycházejte ven, nenechávejte děti bez dozoru.

Tygra, který utekl ze soukromé rezidence, policie našla a zastřelila.

Neutekl jeden tygr, ale dva. Toho druhého se ještě nepodařilo odchytit.

Takové informace se šíří na Facebooku, SMSkami i mezi řečí. Věříte jim? My ne :). I když snad jedině tam, kde se velké kočky normálně vozí jako spolujezdci po  hlavních promenádách, je to možné. Tak si radši na noc zavřeme dveře :).

Ako už obvykle potápanie je stále jednou z našich najobľúbenejších a tým aj najčastejších aktivít. Samo sebou teda, že aj zaberie pomerne veľkú časť našeho voľného času. Príprava, cestovanie, samotný ponor, cestovanie späť a potom drhnutie jednotlivých súčastí výstroje je už pre nás rutina a jej plánovanie už zvládame na jedničku. Čo ma ale dokáže stále prekvapiť je objem času, ktorý musím stráviť prípravou na skúšky a kurzy v snahe poskočiť nejaký ten stupienok na rebríčku kvalifikácií. Ten posledný stál fakt za to – skúšky na Inštruktora.

[Cist dal →]

Mně se taaak nechtělo zas na nějakou kontrolu, testy, krev, otázky… Ale už jsem musela, no.

[Cist dal →]

Ivanovi jsem dovezla zprávu prostě tak, že jsem na něj při vybalování vytáhla fotku z ultrazvuku. Chvíli na ten černobílý obrázek (s šiškou, že) koukal, co to je, a pak se rozzářil a prohlásil “potvorák!” A pak celý večer chodil a ukazoval 12 milimetrů mezi prsty.

To je to hlavní! A to první, co napoví, zda se to tam uvnitř děje dobře :).

K doktorovi jsem šla překvapivě nervózní, myslela jsem, že to mám celý na háku, neovlivním nic, tak proč se strestovat. Ale předchozí noc a hodinové čekání v ordinaci mě trochu rozložilo. Takže než doktor prohlásil “já už to vidím, to bude dobrý”, nebyla jsem schopná inteligentně zodpovědět ani jeden z jeho dotazů na Katar a náš život tam. Mám to v kartě, jako diagnózu. Haha.

[Cist dal →]

Srpen byl na Liberecku ve znamení nepamatovaných povodní. Regulovaná Nisa a Liberec byli v pohodě. Ale malé potoky, co i lenoch za normálních okolností zlehka překročí, se rozlily do katastrofálních rozměrů. V Hrádku nad Nisou zaplavila voda 600 domů, některé vesnice se možná vůbec nevzpamatují.

Ale voda ustoupila a začlo sušení, byť za vlhka a studeného srpna. Než se řeky o tomto víkendu vylily nanovo a rozezněly se sirény :(.

Tak tohle fakt 100 let nikdo nepamatuje. Všichni pomáhají jak můžou – babička třeba přebrala nádobí a oblečení a udělala velký balík pro Chrastavu. Obdivuju!

Od mamky z práce se lidi ráno nemůžou nikam dostat, protože silnice není. A šéf jim dal navzdory zákonné ne-povinnosti (kterou mj. fakt nechápu) pár dní volno, aby si dali dokupy to nejdůležitější.

A zima na krku. Držím palce všem, kdo ji vydrží s hlavou “nad vodou” a nadějí do budoucnosti. Ať už je tu jaro!

Tak letos bezinky nestihnem. Částečně ne naší vinou, to Maruška od hlavních vařičů se rozhodla, že si přijde na svět dřív. Asi už cejtila tu vůni dozrávajících bobulí ve vzduchu :). Tak jsme ji jeli aspoň navštívit. A jako vždy, návštěva to byla vydařená.

[Cist dal →]