Čili u nás jako obvykle Tak jsem se alespoň naučila tři nové úvazy, z nichž nejmíň jeden se u nás určitě natrvalo zabydlí.

[Cist dal →]

Zuby to nemá, o vlasech taky prakticky nemůže být řeč, ale slyšet je to na sto kilometrů. V šátku jedno z nejspokojenějších miminek na světě, jinak s ní šijou všichni čerti. Takovej hardcore attachment parenting :-D.

Aspoň už se nechá nosit vertikálně, to mi hodně ulevilo. V kolíbce už byla těžká, takto břichem připlácnutá ke mně, se jí váha mnohem líp rozloží a i na nožičky má víc místa. Výhled je asi horší, ale buď to vynahrazuje jeho oboustrannost, nebo si zvykla.

Celkem už se s ní dá i cestovat autem. Vybírám si tedy stále, pokud to jen trošku jde, kolem-spánková okénka. Rozdíl ale je, že během nich si tu chvíli, než usne, potichu a zaujatě hraje. Neřve, jako bychom jí tam místo hrajícího pejska hodili rozzlobenýho škorpióna.

Plazí se! Ne rychle, ale dost na to, aby si dokázala v okruhu pár metrů sebrat ze země cokoli, se jí zalíbí. Na to Theuška není zvyklej, a tak už pár dní jančí nad čímkoli, co si Sára vezme do ruky. Když se ho ptáme, proč si to nemůže vzít (ani “svoje” hračky), vymýšlí všechny možný i nemožný hypotetický důvody, proč “tohle ne!”. Ještě z toho budou pěkný bitky a asi hodně brzy…

Jinak bráchu nade všechno miluje.

[Cist dal →]

My to snad napřesrok budeme muset udělat ještě delší, 10 týdnů je totiž máááálo :o), kdo by to byl řek. A na rozdíl od let předchozích byl Ivan valnou většinu pobytu s námi :). Plány jsem vlastně ani neměla velké a úplně prapůvodně jsem žila v představě, že se s malým miminkem stejně nic nedá. Budeme doma a využijeme přilehlých hřišť a parků. S velkým předškolákem jsem ale takový plán musela rychle hodit za hlavu a byl to (samozřejmě) on, kdo udával naopak velmi svižný rytmus tohoto léta.

Vezmu to co nejstručněji!

[Cist dal →]

Skúsenosťami sa človek učí. To platí pre nás teraz už dvojnásobne pri zariaďovaní vecí na úradoch, možno tristonásobne pri zariaďovaní na úradoch v Arábii. Čo ma ale neustále zaráža, aký tip ľudí si vyberá povolanie, ktoré s úradničinou súvisí. Hlavne s tou, ktorá predpokladá ochotu pomáhať a komunikovať. Dajme tomu, že na prepážke na pošte sa môže nájsť akákoľvek povaha, ale ako môže robiť niekto konzula, keď sa proste nechce baviť s ľuďmi?

Hneď po narodení Sárky bolo jasné, čo nás čaká za papierovanie. Prešli sme si tým tou zložitejšou cestou už s potvrdeniami a papierami pre Theušku. Vydanie rodného listu a následne cestovného dokladu je proces s počtom krokov presahujúci stavbu menšieho obytného domu v podaní IKEA návodu. Ale čo, za tú pohodu a zázemie nám to stálo. Vyzbrojený trpezlivosťou som sa vydal hneď druhý deň po narodení Sárky pre potrebné dokumenty na vydanie katarského rodného listu.

[Cist dal →]

Než se rozepíšu, co všechno jsme o prázdninách zažili, vyprázdním letní sbírku Theuškových mouder :).

[Cist dal →]

Představte si to, Kočule má 6,6 kilo – právě dvojnásobek váhy, se kterou se narodila! Má teda o kilo víc než Theuška touhle dobou (ale kdo ne, že?), ale ten si tu svou zase zdvojnásobil trošku dřív. Spurtík to teď byl u Sárky docela slušnej – víc jak kilo za 6 týdnů, fjůůůů.

Tu nově nabytou sílu taky náležitě využívá, je to totiž světová nespravedlnost, že všichni kolem se můžou někam pohybovat, jen ona ne. A že to zkouší.

[Cist dal →]

Františkovi je sedm a má teda svatou trpělivost. Starší děti mu utekly, a tak se rozhodl hrát na schovávanou se dvěma tříleťáky.

[Cist dal →]