Chodí, běhá, na všechno vyleze. Všechno vykrámuje a pak sní, roztrhá, rozbije, vyhodí do záchodu – no prostě každému předmětu přiměřený trest :-D. Kromě koše a malých židliček jsme zrušili taky Theuškovu rostoucí židli a nainstalovali zamykací mechanismy na mnohem víc skříněk než za Theuškových časů.

Když něco nejde podle jejích představ, stále si ráda a s gustem zaječí. Taky piští v tónině bohužel hraničně slyšitelné lidským uchem.

A je strašně šikovná, všechno okouká! Třeba si sama vytáhne boty a snaží se je obout, jablko v pohodě okusuje vcelku, zkouší dávat dohromady kostky dupla a tuhle dopravila DVDčko do playstation. Maxíkovi vylezla na kolo opřené o svůj stojánek. Strašnej nezmar :).

Miluje hru s vodou, a tak doufám, že si i v bazénu těch několik posledních týdnů před létem užije.

[Cist dal →]

Vysokej, blonďatej, chytrej a samostatně kreativní, zřejmě opravdu levák, zdatnej a mrštnej… taky netrpělivej, nesoustředěnej a rozjívenej předškoláček. No není s ním někdy lehké pořízení a trpělivost a vynalézavost se stávají našimi novými životními dovednostmi. Jednak je totiž po nás a jednak jsou mu čtyři, žejo :-)).

My mu ze srdce přejeme krásné narozeniny, zdraví a pár dobrých kamarádů. Lásku doručíme

[Cist dal →]

No to jsme se zase dozvěděli věci! Perlou tohoto období vystihující i naši aktuální domácí situaci je nejspíš Theova hláška:

“Já bordeluju. Jak se to prosim tě řekne anglicky?” :).

[Cist dal →]

Dala si na čas, dobré dva měsíce sbírala odvahu (a sílu, rovnováhu) a v březnu už to nemohla vydržet a vyrazila do světa.

A má na to samozřejmě parťáka!

Dort, dárek a kytička…

[Cist dal →]

Už několikrát jsem chtěla napsat, že chodí. Jenže u ní se to těžko pozná, ne jako Theo, co přešel na první zátah celý obývák a na čtyři už se nevrátil. Sára ujde tři kroky. Pak třeba osm deset. Pak se rozeběhne, plácne sebou a dalších 10 minut leze po čtyřech. Ale zase se zvedne, stojí, dumá a udělá čtyři kroky ke stolu. Takže chodí, ale důkladně si rozmejšlí, kdy tuto dovednost trénovat a už vůbec pak předvést v celé své parádě. Což je dobře, ačkoli s její náturou neskonale překvapivé. Něco, do čeho se nevrhá… no existuje vůbec něco jiného?

Umí do sebe skládat mističky. Nebo podat člověku věc do ruky, kdy mu nejdřív rozevře dlaň. Vehementně ukazuje nově příchozím, co má v ruce. Kam nevyleze, donese si nějaký “schůdek”. Takové ty drobnosti, co dávají nahlédnout, jak jí to v té blonďaté hlavičce začíná všechno šrotovat.

Takže všechno nejlepší, kozule! Dáváš nám zabrat, všude je tě plno, ale i tak seš naše nejúžasnější holčička.

[Cist dal →]

Theo je akorát ve věku, kdy má smysl prostě zkoušet nové aktivity a sledovat, na co už je zralý a hlavně co ho baví. Workshop keramiky pro děti v Muzeu islámského umění? No jasně, proč ne?

Bylo samozřejmě nad slunce jasnější, že se děti nenaučí vytvářet imitace uměleckých předmětů z našich sbírek, jak lákal titulek, ale po ujištění se, že je to skutečně pro 3-5leté děti, jsem Theušku zapsala.

Kurz se skládal ze čtyř hodin a odehrával se v krásné dětské dílně přímo v Muzeu s mladou a sympatickou učitelkou Melinou. Teď po skončení kurzu z toho mám celkem dobrý pocit, sice to nebylo až tak něco originálního co se týče aktivit, ale celkově prostředí, osobnost paní učitelky a další děti podílející se na stejných činnostech zanechali na Theovi docela dojem.

[Cist dal →]