Ve školkách frčej besídky, ve školách se místo matematiky taky už tak akorát mastěj karty a i my se tento týden loučíme s našimi kroužky. Na příští rok je přitom všechno tak nejisté a tolik přátel už se po létě do Kataru nevrací, že předem raději neplánuji nic a jen doufám, že to do sebe zase nějak zapadne.

V září to taky vypadalo kdovíjak a nakonec se nám ten rok tak moc povedl! Hlavně díky skvělým dětem a jejich maminám.

[Cist dal →]

Viete, že ma nikdy ani nenapadlo pídiť sa po spojení mien v názve ligy? Hmmm. John Lord asi zjavne poukazuje na fakt, že zakladateľom ligy je niekto komu tiahne minimálne na 45 až 50 a Deep Purple je jedno zo zaklínadiel jediného pravého rocku. Duffers zasa, pre tých trochu znalších (alebo tých čo rýchlo vygúglia), vcelku jednoznačne odkáže na úroveň ligy. Vo Webstrovom slovníku ma obzvlášť zaujalo synonymum – substandard quality … Po zamyslení sa musím uznať, že je to vcelku príhodné spojenie pre skupinu squashových nadšencov, ktorí v značne prešedivelom výzore, najčastejšie britského pôvodu a stále sa snažia dokázať, že ubehať 5 setov predsa nie je problém ani po 20tich rokoch čo to hrali naposledy.

[Cist dal →]

Tak se nám to zase blíží – za necelý měsíc prcháme z Dohy do Čech a na Slovensko, tentokrát na víc než 3 měsíce. Ne že bych byla na cestování s dětma nějaký expert :-D. Ale párkrát už jsme tohle martýrium s nejméně jedním mrňousem absolvovali a pár zkušeností nasbírali. Jak na to teda půjdeme, abychom s sebou vezli Theušku a Sárunku, a ne hejno divokých, rozzlobených vos?

[Cist dal →]

Skládá do sebe megablocksy. Vyleze na jídelní židli. Navlíká si ponožky a boty. Lehá si na plenku. Strká si sluchátka do uší. Smetáčkem nametá věci na lopatku. Všechno okouká a okamžitě okopíruje!

Spí 2x denně, ale je čím dál těžší ji uspat! Obzvlášť doma – většinou ji musím unosit, ale dá se konečně i uvozit v kočárku nebo v autě, když je dostatečně načatá. Žádné časování na ni neplatí a ještě 10 sekund před vytuhnutím je schopná se postavit a přeběhnout přes postel. Pak lehne a najednou spí, nezmar :). Ví, co chce, a jde si tvrdě za tím.

[Cist dal →]

Z minulého týdne jsem měla rozepsaný update o kočkách, jak se mají, zdraví a zlotřilí 10letí chlapíci, jedny narozky čerstvě oslavený a druhý na dohled, a pak se to stalo. 11. května Bertík zemřel. 

Je v Nebíčku, kde si hraje s dalšíma kočičkama! Třeba s tou od babičky Haničky. Vlastně i pejsci tam jsou – teď se s nimi všemi asi zrovna seznamuje a hledá si kamarády. Někoho, komu může lízat nos. A kdo ho bude drbat za ušima, ale pořádně. Bude dělat prostě všechno, co dělal ze všeho nejradši tady. Bude na nás dohlížet a vždycky, když si o něm budeme povídat, nebo si na něj i jen vzpomenem, tak se bude usmívat.

Tak jsme to vysvětlili Theuškovi, aby to vůbec dávalo smysl. Pak se zeptá: „A proč UŽ umřel?“ „A proč už se nevrátí?“ A na to odpověď teda nemáme, jen nějaké ty slzy, které moc nechápe. I o hrobech jsme si dlouze povídali, o plicních tumorech, a proč už se nehýbe (čtyřleťáci mají spousty otázek přímo na dřeň), ale o tom psát nechci.

Bertík byl fakt mimořádnej kocour. Po právu každého oblíbenec!

[Cist dal →]

Theuška měl oficiálně narozeniny 19. dubna, což zrovna letos vyšlo na neděli (pracovní den). Na sobotu předtím jsme proto naplánovali narozeninovou oslavu, jenže bohužel hodně dětí bylo pryč – jarní prázdniny a podobně. Oslavu s dětmi jsme proto o týden odložili a přednarozeninovou sobotu jsme si oslavili sami. Ono to vlastně tak bylo vzhledem k charakteru hlavního daru i lepší.

[Cist dal →]

Po zhruba dvoch rokoch zvažovania, kam naplánovať dovolenku, a prekonávaní rôznych prekážok brániacich jej realizácii sme sa konečne rozhodli vyraziť za slniečkom, piesočnými plážami a svietivou modrou farbou, kde je problém rozlíšiť, kde končí more a začína nebo. Prekážke je už navyše rok, takže má na čase poznať tiež nejakú inú krajinu ako Katar ci Česko-slovensko.

[Cist dal →]