všechno nejlepší ke 4. narozeninám!

(* 7. 6. 2004)

Charita je taková úzce významová možnost překladu slova “fundraising”. Ale asi to v globále vystihuje, když si odmyslíte ten přídech lítosti a bezmoci.

Ve čtvrtek jsme se zúčastnili jedné takové charitativní akce. Ale co vám budu bulíkovat, byla to normální velká párty, kde pivo teklo proudem, tančilo se, zpívalo a strašně hodně jedlo. A to všechno proto, aby se vybralo co nejvíc peněz na rehabilitaci našeho kamaráda, co před pár měsíci ochrnul… snad ne natrvalo. Jen na lístcích do tomboly se vybralo příjemných a až skoro neuvěřitelných minimálně 40 000 Kč

[Cist dal →]

Ako na potvoru problémy sa objavia vždy v dobe keď sa to najmenej hodí. Na víkend dorazila návšteva s túžbou spoznať spoločenský a kultúrny život Kataru. Pravdou je, že to je skutočne úloha asi tak na víkend. Bohužial to predpokladá funkčného sprievodcu s autom. Prvou zastávkou katarskej misie bola púšť. Síce to nie je úplná ukázka kultúry či spoločenského života, ale predsa len je to dobrá adaptácia z európskych podmienok. 45 stupňov, ostrý vietor so spústou piesku a samozrejme žiaden tieň kde sa schovať pred slnkom. [Cist dal →]

V květnu jsme oba úspěšně dokončili další z kvalifikací v rámci potápěčské organizace BSAC – aktuálně úrovně Sports Diver. Krom jiného nám to umožňuje nořit se do hloubky 35 metrů, používat Nitrox (do mixu 36 % kyslíku) a provádět dekompresní ponory. Rozšířili jsme si záchranné i teoretické dovednosti (tahání dospělýho chlapa na zádech po břehu byla fakt lahůdka, já jsem naopak v klubu považována za casualty of choice, neboli velikostně snesitelnou oběť :-)))), vyzkoušeli si organizace celého potápěcího dne i nové typy ponorů – hlavně stěnu a drift (to bylo pro mě zatím technicky asi nejnáročnější).

[Cist dal →]

V pátek jsem odsloužila na pláži svůj poslední úkol v rámci tréninku na Sports Divera, Ivan se mezi tím rozhodl povozit svoje kamarády po poušti. Zapadli, pochopitelně, potili se až za ušima, pochopitelně, do moře se kvůli medúzám vůbec nedalo, taky pochopitelně. Bohužel ta moje “služba” nešla přeplánovat, a tak jsme to museli nějak doklepat. Bohužel ale ne bez důsledků.

Druhý den ráno jsem se probudila na první pohled sama, ale bdělejším okem už jsem si nemohla Ivana zkrouceného u nočního stolku nevšimnout. Držel se za oko a evidentně ho hodně bolelo, chvílema určitě až nesnesitelně. I ta dvoumilimetrová škvíra mezi víčky naznačovala, že něco je hodně špatně. Rudo a mezi tím hektolitry slz. Co se stalo?? Neměli jsme tušení!

[Cist dal →]

Výprava do neznáma, na katarské ostrovy Al Ashat, se nakonec přece jenom minulý víkend uskutečnila. Předpověď počasí sice nebyla nejrůžovější a ještě ve středu to vypadalo tak padesát na padesát, že se pojede. Ani hladina moře v pátek v 7 ráno nenaznačovala, že by to člověk našeho ražení přežil bez Kinedrylu, ale byli jsme už v maríně, ládovali do lodi bomby, tašky s potápěcíma věcma, coolboxy s jídlem a vodou, foťáky i lidi. Moře houpalo jak zběsilý a nárazy při každém dopadu z vlny byly dost nepříjemný – na sedací aparát i žaludek. Zaregistrovali jsme se u Coast Guard a vyjeli do mezinárodních vod. Jelo nás kolem 25 na 4 lodích – koordinace takové flotily už není nejlehčí, obzvlášť, když jedna z lodí začla nabírat vodu.

[Cist dal →]

Ak pozorne sledujete filmovú scénu, tak vám musí byť jasné, že článok píšem opäť s pekným spozdením. Filmový festival v Cannes je v plnom prúde a svoju premiéru si už odbyl aj nový Indiana Jones. Ja som ale do Cannes zavítal za iným účelom. Pár dní pred konaním festivalu sa tu odohrával asi hlavná udalosť mobilnej zábavy – výročné jednanie Mobile Entertainment Forum.

[Cist dal →]