Šest dní v Kataru udělá lepší job než tisíc slov. Ivanově mamce a tetě Gabice (která dostala tuhle dovolenku jako lehce obskurní dárek k narozeninám) jsme rádi ukázali většinu pamětihodností, lidi, kamarády, kočky a dělníky, WTA tour, dopravu, písek, moře, pevnosti, souky i moderní obchoďáky a prostě všechno, co k téhle zemi patří. A to navíc s mohutným přídechem každodennosti, který z turistického hlediska jen tak neochutnáte.

Děkujeme za návštěvu!

Celá výprava je nyní na cestě za krásami Ománu. Šťastnou cestu!

A ještě pár foteček dále.

[Cist dal →]

Neprošlo, ale přežilo. Celkově to byl možná až moc dobrodružný den.  Na fotky jsem neměla nervy.

[Cist dal →]

Z pátku na sobotu jsem se přemístila z Prahy do Dohy, ale do starých kolejí to zajelo tak rychle, že už se mi ani moc nechce ohlížet, co jsem dělala “tam”. Nebo “tady”? Už se mi to plete. Ale aspoň stručně zrekapitulovat by to chtělo, i když některé střípky – třeba o Bezinkovém likéru – už zde padly.

[Cist dal →]

Po dvoch rokoch v Katare si človek nutne myslí, že už nie je nič nového čo by mohol ešte uvidiet. Fakt daný veľkosťou Kataru a zároveň pomerom púšte k zastavenej ploche. Napriek tomu sa v púšti objavujú malé ostrovčeky zaujímavostí, ktoré bez presného určenia miesta a popisu cesty ani nie je možné objaviť, ale stoja za trmácanie sa. Už niekoľkokrát mi kolegovci popisovali zaujímavú oblasť u mestečka Dukhan kde sa podľa neoverených informácií natáčal závod klzákov zo StarWars Episode 1 (ale asi nie).

[Cist dal →]

Hmm vlastne strašne málo. Pomer BMW k Lamborginy bude skoro najnižší na svete, priemerná ročná teplota je vyššia dvojnásobne a o poriadneho chrochtajúceho skopčáka tu nezavadíte. Teda apoň nie pravidelne. Raz do roka sa však koná akcia na počesť tradičných pivných slávností – Oktoberfestu i tu v Dohe kedy celá krajina trochu ponemčie. Na počiatku bola snaha nájsť ďalší spôsob ako zo západných expatov vytrieskať trochu peňazí. Po prvotnom úspechu sa ale akcia rozšírila a postupne stala zažitou tradíciou.

[Cist dal →]

Je to už dávno – bylo mi 12, ségře 10…. tátovi 38 a mamce 35, když jsme si pořídili malé černé chundelaté štěně, co mělo strážit nás, náš dům a všechny jeho poklady. Zatím se ale s námi akorát honilo po zahradě a s radostí učůrávalo v obýváku na parkety a kousalo, co bylo v dosahu (nebo se do něj dalo popostrčit)

[Cist dal →]

O Ramadáne v Katare som už určite písal. Pre podrobnosti o priebehu a miestnych zvyklostiach doporučujem zájsť na Ramadán 2006. Vlani sa nám vcelku podarilo sa vyhnúť časti Ramadánu útekom do Európy. Tento rok však synchronizácia nevyšla dostatočne presne, a tak som sa vrátil z Čiech a Slovenska priamo do prostriedka ramadánového diania … teda presnejšie do ramadánového ničnerobenia.

[Cist dal →]