Jako vždy báječných několik dní u přátel. Člověk by tam zůstal nafurt…. No joke :).

Theo a Maruška

Návrat z procházky v lese

Na koupališti v Dobříči

[Cist dal →]

Zbytky naší české pozůstalosti ležely (teď už roky) uložené v mnoha krabicích v naší pražské ložnici. Už to fakt chtělo něco s tím udělat – zredukovat, porovnat, vyházet, prodat… a udělat si ložnici útulnější i na dlouhé letní pobyty. A tak jsme se do toho minulý týden pustili.

(Omluvte prosím sníženou kvalitu fotografií, máme ruce vytahaný až na zem. Krom toho asi ani nevím, kde je foťák. No ale fakt kde? :o) Nabíječka už se našla v Liberci… hmmm).

[Cist dal →]

Tak ten bublinka nám už fakt chodí! Uskutečnila se tedy dokonalá revoluce v dopravě – o tolik roztomilejší než nějakej parní stroj :-).

Byl to měsíc bez tatínka, ale i tak strašně krátký. Podnikli jsme řadu výletů a taky samozřejmě nesčetně srazů s novými i zase o rok staršími kamarády. Bylo to moc fajn a opravdu by se nám tu v Čechách pěkně žilo. My to víme!

A co ještě nového?

[Cist dal →]

Ačkoliv mele v podstatě celej den, slova to moc nejsou. Mnohem víc vypráví ukazováním. Často si něco domyslíme (příhodně situaci), ale výčet opravdových slov je zatím malý. Leč zajímavý a rozhodně zaznamenáníhodný :).

“Ap” – když chce zvednout. Někdy vyslovuje “a-pí” Viz gramatická úchylka dále.

“Tatá” – asi opravdu znamená táta.

“Hamí” – má hlad. Odpovídá tak i na slova oběd nebo mlíčko.

“(H)oupí” – na houpačce. Asi opakuje houpy, houpy, kočka snědla kroupy…

“Ťapí” – podivování se nad novým pohonem.

“Kabí” – kabel. Gramatická úchylka na dvouslabičná slova zakončená -í je myslím vysvětlena. A životní úchylka na kabely taky.

“Auto/Auko” – auto.

Vypráví autíčku na hřišti

“No vida, takhle ty nožičky fungujou!”

Jak mu ten začátek chození dlouho trvá (trvalo :o)), naučil se Theo prakticky dokonale ovládat svůj vozík, který dostal k 1. narozeninám.

První pokus na začátku května:

A v půlce června už s profi obrátkou:

Teď na nás vozíček čeká doma v Kataru. Co s ním bude vyvádět v září, až se znovu setkají, to si raději ani nepředstavuju…

… akorát v azbuko-řečtině, neboli bulharštině :).

V půlce července jsme i udělali kraťoučkou 5denní dovolenou u Černého moře. Když jsme vystoupili ve Varně z letadla, bylo příjemné teplé počasí – dokonce chladnější než rozžhavená Nitra. Ivanova sestřenice Ivetka s Oliverem nás vyzvedli a s malou zastávkou na nákup potravin jsme se vydali na asi půlhodinovou cestu do jejich nového domečku.

(No zkrátka postavili si krásný domek “na důchod” (hahaha, to se ještě načekaj) v klidné vesničce 7 kilometrů od moře a s úžasným výhledem na něj.)

Deset minut jsme poseděli na terase a spustila se nejhorší průtrž mračen, jakou jsme za posledních 10 let viděli :-).

[Cist dal →]