Rubrika — Katar

Celý rok svítí sluníčko, sucho, teplo, moře kolem dokola, písečné pláže. Idylka.

A teď realita :).

[Cist dal →]

Klimatizace utichají, parky se plní dětmi, rodiny přijíždějí na návštěvu, zima je na cestě :). Už to není do nevyhřívaného bazénu, i moře je jen pro ty nejotužilejší, ale ó můj podzime, jak je venku nádherně. Podzim je v Kataru určitě nejhezčí roční období. Po úmorném létě, byť jsme ho zde strávili jen částečně, je to velká úleva.

Na české poměry je celkem normální, že tříapůlleté dítko nechodí do školky – i kdyby bylo nakrásně natěšené a rodiče třeba už opravdu museli do práce, v Praze by se zřejmě z kapacitních důvodů “nedostalo” :o).

V Kataru ale “neinstitucionalizované” děti tohoto věku až tak normální nejsou (přičemž nepracujících žen jsou tu hromady). Umístit dítko je možné od 2 měsíců!, běžné je to spíš od roku, roku a půl, ve dvou už víceméně standard. Situace je pak o to složitější, že školku v českém pojetí (systém celý den si víceméně hrajeme, případně chodíme jen některé dny) lze navštěvovat pouze do úderu 4. narozenin. Pak následuje škola s každodenní výukou, ve které už děti mají rozvrh hodin, učí se (hravěji než šestiletí) číst a psát, nosí dokonce domů úkoly a dohánějí zameškanou látku např. v případě nemoci. A tohle nechci – ve 4 letech – už vůbec (za rok se nad tím samozřejmě zamyslíme znova).

Takže máme Theušku doma :). Z toho se mnoha lidem ježí vlasy, ale asi je to proto, že si pod tím nedovedou nic konkrétního představit. Nudí se doma s matkou a zatím ničeho schopnou sestrou? Chodíme aspoň ven? Bojí se dětí? Není pozadu?? Případně si rovnou myslí, že musím být nějaká supermatka s nekonečnou trpělivostí, tavnou pistolí v jedné ruce a organickou kedlubnou v druhé…

Stručná odpověď je ta, že Theuška není “doma” o nic ochuzen a je spokojený. Dlouhá odpověď následuje.

[Cist dal →]

Týden volna vždycky bodne. Ani jsme tentokrát nikam nechtěli jet (nakonec se ukázalo, že vlastně nejel skoro nikdo, vždyť jsme se sotva vrátili po prázdninách do normálu) a užili si společný čas ve čtyřech pěkně doma. Eid Al Adha byl tak bezvadná příležitost poscházet se s kamarády, dospat nebo rozkoukat nové seriály.

Znáte to, ve “školním” roce prostě není na nic pořádně čas. Škola, práce, úkoly, kroužky, ten nemůže dneska, radši zítra, no ale to máte zrovna zpívánky, pak mají zas děti akci ve škole, přijde opravář, rýma… no a puf, další týden v tahu. Takže společný týden, v němž mají všichni aspoň větší část volno, je něco mimořádného a je třeba to využít. Sejít se třeba na pláži je hodně fajn!

[Cist dal →]

Skúsenosťami sa človek učí. To platí pre nás teraz už dvojnásobne pri zariaďovaní vecí na úradoch, možno tristonásobne pri zariaďovaní na úradoch v Arábii. Čo ma ale neustále zaráža, aký tip ľudí si vyberá povolanie, ktoré s úradničinou súvisí. Hlavne s tou, ktorá predpokladá ochotu pomáhať a komunikovať. Dajme tomu, že na prepážke na pošte sa môže nájsť akákoľvek povaha, ale ako môže robiť niekto konzula, keď sa proste nechce baviť s ľuďmi?

Hneď po narodení Sárky bolo jasné, čo nás čaká za papierovanie. Prešli sme si tým tou zložitejšou cestou už s potvrdeniami a papierami pre Theušku. Vydanie rodného listu a následne cestovného dokladu je proces s počtom krokov presahujúci stavbu menšieho obytného domu v podaní IKEA návodu. Ale čo, za tú pohodu a zázemie nám to stálo. Vyzbrojený trpezlivosťou som sa vydal hneď druhý deň po narodení Sárky pre potrebné dokumenty na vydanie katarského rodného listu.

[Cist dal →]

Minulý týden byl v Kataru 3denní státní svátek, ale velká část firem dostala volno  celý týden. V úterý totiž začal Eid Al Adha – svátek navazující na Ramadán poutí do Mekky. Tam taky řada Katarců odjela (asi tisícovka podle přidělených víz, ostatní zase čekají na příště a tak dále); snad si odvezou jen pěkné duchovní zážitky a nepřivezou víc MERSu než je nezbytně nutný :-o. Mnohem víc lidí odjelo na dovolenou, což jsme taky zvažovali, ale nakonec zůstali na místě a užili si nezvyklý, poklidný rodinný čas.

[Cist dal →]

V zimě, na sněhu a mokré silnici jsem odřídila 400 kilometrů po vlastech českých i centru matičky stověžaté a můžu všechny řidiče akorát tak… pochválit. Pohoda! Pruhy, ukazatele, semafory, přednosti…

Víte, jak se jezdí v Kataru? Je to trošku jiná sranda.

[Cist dal →]