Minulý týden byl v Kataru 3denní státní svátek, ale velká část firem dostala volno  celý týden. V úterý totiž začal Eid Al Adha – svátek navazující na Ramadán poutí do Mekky. Tam taky řada Katarců odjela (asi tisícovka podle přidělených víz, ostatní zase čekají na příště a tak dále); snad si odvezou jen pěkné duchovní zážitky a nepřivezou víc MERSu než je nezbytně nutný :-o. Mnohem víc lidí odjelo na dovolenou, což jsme taky zvažovali, ale nakonec zůstali na místě a užili si nezvyklý, poklidný rodinný čas.

[Cist dal →]

A zase o půl roku blíž k dalším narozeninám. Fúha!

Dvouapůlletý Theo už moc dobře ví, co chce a nechce, což se samozřejmě občas (každý den) neobejde bez nějakého toho záseku a hysteráčku. Terrible twos se tomu říká, ale zas tak terrible to není, když se na to rodič dokáže připravit a v neklíčových otázkách dítěti vyhovět. Chce krájet nožem? Vlastně proč ne. Vybírat si 10 minut lžičku k jogurtu, dalších 10 minut tričko – u toho přeházet všechna ostatní, dalších 10 autíčko, co si vezme s sebou? Nepodstatné. Vydobyl si také výhradní výkon domácích prácí, kterými jsou: výběr tablety do myčky, zapínání myčky, pračky a varné konvice, cpaní prádla do pračky, kolíčkování při věšení, “.ozv.távání” (mixování) polívek a sfoukávání svíček. Učí se být samostatný, správně se rozhodovat, organizovat si čas a rozpoznávat reálná nebezpečí od nutné opatrnosti.

Přes den už je bez plenek.

Začíná si hrát s dětmi, ale žádná velká spolupráce to není, především se s nimi rád honí :). Jinak preferuje vlastní hry, do kterých mu nikdo nezasahuje. A je to už fakt dobrej parťák!

[Cist dal →]

V zimě, na sněhu a mokré silnici jsem odřídila 400 kilometrů po vlastech českých i centru matičky stověžaté a můžu všechny řidiče akorát tak… pochválit. Pohoda! Pruhy, ukazatele, semafory, přednosti…

Víte, jak se jezdí v Kataru? Je to trošku jiná sranda.

[Cist dal →]

Když jsme se po létě vrátili do Kataru, Theuška začal používat obrat, že pojedeme na ejbon, bude ejbon, dokonce že vláček zatáčí na ejbon. Takže ne vymyšlený slovo, na to ho moc neužije, ale normální součást slovníku, která potenciálně lze ukázat nebo udělat. Žádné osvědčené metody odhalení významu tohoto tajemného slova nás ale ne a ne přivést na stopu.

[Cist dal →]

9. srpna za námi konečně dorazil do Prahy Ivan 🙂 Jasně, byl to “začátek konce” našich klimaticky příznivých prázdnin, ale být po 5 týdnech zase všichni pohromadě bylo samozřejmě super! V Čechách jsme pak měli společných jen 11 dní nabitých cestováním a srazy. Liberec, Obora, Pardubice, Brno… tak pár střípečků odsud. Příště už to uvidíme zasněžené, inshallah.

[Cist dal →]

Ty nejlepší letní hlášky našeho čím dál užvaněnějšího syna jsem si musela zapsat, protože se na nich bavíme dodnes.

Tak například. Theo prolézal u babičky tyč s naskládaným naškrobeným prádlem. Po několikátém průlezu tyč samozřejmě spadla a veškeré prádlo se sesypalo na podlahu. Všichni jsme ztuhli. Theuška na nás z tý hromady kouknul a pravil: “Spadlo ti to.” A hrál si dál.

[Cist dal →]

A další dva týdny už jsou v trapu! Hodně jsme toho už stihli zařídit, tak teď budeme snad konečně dohánět ty srazy, ne?

Minulý týden se konečně vyčasilo (i když nám ten déšť fakt nevadil :)) a užili jsme si týden zase v Praze. Já to okolí Čakovic mám fakt ráda – obrovskej park s pískovištěm a “kacíííkama” pod každým stromem, k tomu 3 dětská hřiště a klidné ulice v okolí. Tady se dá na malé motorce pěkně túrovat! Jedno odpoledne jsme takhle najezdili skoro 7 kilometrů.

[Cist dal →]