Zuby sice stále žádné nemá, ale do některých věcí už se tento měsíc pořádně zakousnul. Do cukety, do jablíčka… do plazení, do válení sudů… :). Dítě v pohybu, to je úplně jiný kafe! Například už moc nechce rodičem vymýšlený program, radši někam zdrhne a tam si natajňačku krámuje :-).

Hodně se nám taky tento měsíc přeskládalo denní spaní. Z dřívějších čtyřech spánků zbyly dva, zato ale aspoň jeden bývá hodinový i delší, což je taky příjemná změna.

Většinu dní v týdnu už Theovi nabízíme “pevnou stravu” (příkrm, nebo jak tomu chcete říkat) – obvykle různou zeleninu a ovoce podle toho, co zrovna máme k dispozici. V zásadě má rád všechno, nikdy nic nevyplivuje ani neodmítá. Jí prostě, dokud ho to baví :), obvykle tak nějak uprostřed dne, kdy je odpočatej a v dobré náladě.

A přes týden se taky nenudíme. Každou středu jsme teď chodili na plavání, v úterý na sraz s dalšíma dětma roku 2011 (kterýžto se někdy v příštím roce rozpadne na playgroups; teď je to vzhledem k věku spíš pro maminky) a ve čtvrtek na zpívánky. Jestli se nám podaří v příštím roce dostat místo na cvičení v Aspiru pro děti, tak budeme nakonec rádi, když ho stihneme jednou týdně :o).

Tak a tady ho máte – Theo 8měsíční – naše veselá kopa x-). (A klasický přehled následuje).

[Cist dal →]

Nejdřív tajně. Theo leží uprostřed hrací deky. Za minutku se otočím a Theo na kraji hrací deky okusuje moji pantofli. Fuuuuj!

Moment – Theo, ty se plazíš?!

A jak! Za hračkama i celkem svižně, ale za botama? Dálkovým ovládáním? Mobilem? Jako by měl v zadku vrtuli :-). Toto je jeden z jeho prvních pokusů, cca den druhý.

[Cist dal →]

Denní! Fakt.

A “největší”? Cenou. Njn, Doha :-).

Eid al Adha, druhý muslimský svátek časově svázaný s Ramadánem a tématicky s poutí do Mekky, jsme letos prožili v klídečku doma. Po delší době si mohl i Ivan odpočinout od věčného shonu v práci a užít si Theíka naplno celý týden.

A poslední den v práci před svátky? Víte přece, jak vypadají. Někdo pravděpodobně ještě na poslední chvíli dohání práci (ale na druhém konci už stejně není nikdo, kdo by ji udělal), všeobecně panuje sváteční nálada a jde se brzo domů :). Tento rok se navíc uspořádalo rodinné odpoledne – takovej teambuilding v rámci hesla “i ten mrzutej kolega je vlastně normální táta od dětí” :).

Když jsme dorazili, mezi telefony a notebooky už lítaly desítky dětí nabuzené Happy Mealem a vesele honící růžové balónky. Ivan si okamžitě uzmul Theušku a všude se s ním musel pochlubit :).

[Cist dal →]

… pouštní variace bez jehličí :).

[Cist dal →]

Hotových výbavičkových seznamů najdete na internetu desítky – přehledně roztříděných podle ročních období, pohlaví nebo rodinného rozpočtu. Vyskytuje se v nich i proměnlivé procento blbostí, ale na to si asi musí každý přijít sám (nápověda – trička, polštářek, pěna do koupele… už mlčím). Můj výběr obsahuje jenom 10 top věcí, které se nám za prvních 6 měsíců nejvíc osvědčily a zřejmě na většině takových univerzálních seznamů ani nejsou.

(Jakto??).

Třeba se vám budou taky hodit!

[Cist dal →]

Pro ty tvoje modrý oči… Cokoliv x-).

Moc toho nenaspinkají, ale plamínky zvědavosti v nich o to víc hoří. Co budeme dnes dělat? Kam pojedeme? Co uvidíme? Co ochutnáme? Co si přečteme, zazpíváme, zahrajeme? Je znát, že Theo vyžaduje čím dál více podnětů a dle nálady je patřičně oceňuje – úsměvem či zamračením. A my se vytrvale a rádi honíme za tím prvním… už 7 měsíců :).

[Cist dal →]