Rubrika — Zaujalo nás

Možná už to někdy proběhlo Českou televizí, ale jestli budete mít poprvé nebo znovu možnost zhlédnout kompletně celou sérii dokumentů BBC Blue Planet, tak vřele doporučujeme.

Vlastně je to vysoce návykové, pouštíme si další a další díly každý volný večer! Celá série je rozdělena asi na hodinové díly podle různých typů ekosystémů. V navazujících souvislostech je představen princip fungování konkrétního systému (namátkou hluboký oceán, korálové útesy, ledová moře) a existenční význam jeho hlavních obyvatel. Uvidíte tady všechno od osmimetrových mant přes žraloky, tučňáky a podivné svítící potvory v kilometrových hloubkách až po fytoplankton.

Klíčem úspěchu jsou také neuvěřitelné podmořské záběry propojené komentářem Davida Attenborougha.

A jestli chcete poradit báječný vánoční dárek pro přírodofila, tak investujte do celé série The Life, jíž je Blue Planet součástí (ale dá se koupit i samostatně). Na Život se chystáme hned v zápětí.

Středa 15. listopadu asi tak milionkrát zviditelnila Dohu na mapě světa, když (na západě “kontroverzní” a na Středním Východě oslavovaná) televizní stanice Al Jazeera spustila 24/7 zpravodajství v angličtině. Má být určeno pro 80 miliónů domácností po celém světě – podle generálního ředitele nejvíc ze všech mezinárodních zpravodajských kanálů.

[Cist dal →]

(Bill McKibben)

“Lidstvo nikdy předtím nestálo tváří v tvář takové hrozbě. Myslím si, že to, zda se s ní vypořádáme se ctí nebo ne, záleží na tom, co se stane s tím, čemu říkáme environmentalismus. […]

Globální oteplování ekologickými metodami zvládnout nelze. […] Jenomže se ukazuje, že nekonečný hospodářský růst stojí na využívání levných fosilních paliv. […] Vyhrabte díru do země, zastrčte potrubí na to správné místo a máte tolik energie, kolik kdy můžete potřebovat. […]

Zvykli jsme si například jíst potraviny dovážené zdaleka. Protože pořád je někde léto, zvykli jsme si na to, že je máme témř neustále k dispozici čerstvé po 365 dní v roce. Energetické náklady jsou neuvěřitelné – vypěstovat a dopravit jednu kalorii ledového salátu z Kalifornie do východních amerických států stojí 36 kalorií energie. Co by nám to udělalo, kdybychom konzumovali jen to, co poskytuje naše okolí, co vypěstují farmáři v tom kterém ročním období? […]

Nemusíme se individualismu zbavit; patří k těm lepším stránkám americké povahy. Ale ochrana životního prostředí zoufale potřebuje, abychom se naučili vyznávat také společnost.”

(Vyšehrad, 2005)

“Ty jsi měla dvě malé děti, pracovala na plný úvazek, starala se o manžela, studovala angličtinu a neměla jsi ani jednu služebnou, která by s vámi bydlela a pomáhala ti?” Její údiv těžko popsat. Když jsem jí to odkývala, cítila jsem, že jsem se v jejích očích scvrkla do role té poslední služky. “A to sis nechala líbit?” vysoukala ze sebe. Ale působilo to na ni asi stejně, jako když se mně nějaká místní muslimka snažila vysvětlit, že jí vlastně vůbec nevadí, že si její manžel může kdykoliv přivést další ženu. (Simona Hejlová, Spojené arabské emiráty)

[Cist dal →]

Další výstava fotek autorů světoznámého časopisu National Geographic opět v mystické hale Karolina. Výstava nezklamala – velkoformátové fotografie zvířat i lidí dokresluje povznášející africká hudba, multifunkční exponáty z černého kontinentu, místní květena a samozřejmě poutavé texty ke každému z desítek snímků.

Afrika se z těchto fotek zdá být tím nejromantičtějším, nejbarvitějším a nejzajímavějším místem. A zároveň místem tak krutým, vyprahlým a nejistým.

Každý si asi najde svého favorita. Mým jsou uhánějící žirafy mohutně rozstřikující vodu delty Okawango. Tato majestátní zvířata se na výstavě objevila ještě několikrát, bohužel už po setkání s člověkem, v němž nezvítězily. Nutno ale podotknout, že s domorodcem – nikoliv pytlákem, který zabíjí jen pro zábavu.

Výstava potrvá do 3. září 2006. Další fotky a podrobnější informace na webu National Geographic Česko.

“Pokud má dítě projít, musejí se jeho hlava a ramena přizpůsobit posunutému oválu. Právě kvůli proměnlivému průřezu porodní cesty je lidský porod obtížný a riskantní pro dítě, ale i pro matku. Ještě před sto lety byl porod nejčastější příčinou úmrtí žen v produktivním věku.” […]

“Ženská pánev je klasickým příkladem evolučního kompromisu. Stavba pánve musí umožňovat chůzi po dvou končetinách a současně musí umožnit porod dítěte s velkým mozkem a širokými rameny.” […]

“My lidé jsme se vzdali stability a rychlosti. Vzdali jsme se nohy jako chápavého nástroje. Získali jsme houbovité kosti, křehké klouby, zranitelnou páteř a obtížné a nebezpečné porody, při nichž zemřelo nespočet dětí a matek. Pomyslíme-li na vše, čeho jsme se vzdali, na bolesti a neduhy a závažné nevýhody spojené s chůzí po dvou, nezbývá než se ptát, proč vůbec máme chodit vzpřímeně?” […]

“Kdybyste měli za úkol vymyslet funkční systém, něco takového byste rozhodně nenavrhli. Jenže evoluce není konstruktér, ale spíše příštipkář.” […]

“Je nejvyšším symbolem zrady. Někde chovatelé domácích zvířat říkávají kozlu, který vede ostatní zvířata na porážku, jidášský. V Německu mohou úředníci zakázat rodičům, aby svého potomka pojmenovali Juda. Průvodci po historickém koptském Visutém kostele ve staré Káhiře ukazují v bílém sloupořadí chrámu jeden černý sloup, což je samozřejmě Jidáš. Křesťanství by bez svého zrádce již nebylo týmž křesťanstvím.” […]

“Předčíš všechny. Neboť obětuješ člověka, který mě odívá”. […]

“Ve smyslu tohoto svazku není Jidáš zaprodancem, který zradil svého pána za třicet stříbrných polibkem a později se z pocitů viny oběsil. Je to spíše hrdina, který narozdíl od ostatních učedníků Kristovi opravdu rozumí a vezme na sebe úlohu zatracení.” […]