Tak jsme konečně upekli v outlooku úžasně barevný a jinak skvělý (rozuměj 105x denně za pochodu měněný) plán našeho druhého českého výletu. Vyrážíme příští pátek a zase to bude pořádná běhačka.

[Cist dal →]

Včera volal zástupce developera, že potřebuje údaje do kupní smlouvy a že má pro nás datum převzetí bytu. Přesně za 2 týdny. Smlouva bude k podpisu až příští týden, navíc ji chtějí zpátky s notářsky ověřenými podpisy nás obou 3 dny před přejímkou, nekoukali jsme na letenky, nemáme zajištěné auto, volno v práci ani hlídání pro kočky. Sečteno a podtrženo, takhle brzo to nestihneme. Zachvátila mě panika.

[Cist dal →]

Není to úplně vrakové potápění, kde se hodinu motáte v útrobách lodi podle kompasu a neobejdete se bez dvou na sobě nezávislých zdrojích vzduchu, ale stejně je to zážitek.

MO wreck image by Frank Kleinitz (February 2006)

[Cist dal →]

Úplně nerozumím tomu, jak se z lidí stávají ekologické bytosti. Vzpomínám si ve škole, že jsme do toho byli zasvěcování v rámci biologie, přišlo nám to srozumitelné a logické. A komu ne, tak na ně platila represivní opatření – jako úspory na odpadu, když máte míň toho smíšeného. Ale když není ani jedno…

[Cist dal →]

Myslím, že jsme prošli skvělou léčbou, jak se povznést nad to, že silikon u vany v Čakovicích není dokonale rozetřen. Jmenuje se Abdul a je to správce našeho domu v Doze.

[Cist dal →]

Aby to tady nebylo pořád zdlouhavě potápěcí, tak vezmu včerejšek stručně.

[Cist dal →]

Stromečky, tráva, sluníčko… a první hovory uvnitř čtyř stěn pozvolna se obydlujících domečků.

[Cist dal →]