Léto je ve znamení kecání :). Když je nálada nebo na dohled oblíbená hračka, to je hned guuuje! heee hehe fchh io ooo gchg ve třech oktávách a s tisícovkou obličejů. Je to nádherné sledovat!

Horší je to se spaním, to nás opustilo (ne-li) úplně. Šest sedm vstávání za noc tak u nás není posledních 14 dní žádnou výjimkou. Samozřejmě je to vlastně normální, i dospělí se za noc opakovaně budí! Theo už ale sám nezabere, takže pro mě to znamená znovu a znovu uspávat, což je už trošku vyčerpávající. Ale vydržíme, jasně! Vždyť on se na mě u toho vzbuzení tak šibalsky kouká, jako by říkal “maminko, maminko, maminko, už je konečně ráno?” :-).

Že by “asizuby”? S pěstičkou stále v puse by to nebylo až tak nepravděpodobný, ale uvidí se.

[Cist dal →]

První společné profi focení se celkem povedlo, co myslíte? Pro nás je to hlavně krásná památka na začátky našeho rodinného života. Jdu objednat plátna x-).

[Cist dal →]

A chalupu a chalupu…

Noo, Theuška dostal od přátel i rodiny spoustu nádherných dárků! S chalupou se sice nikdo nevytasil, ale od babičky “jeřmanické” (aka prababičky) obdržel zlatý předrepublikový dukát z roku 1910 – 101 let starý!

Babička by ho chtěla nechat nějak upravit a zmínila například osázet granáty nebo něco podobného. A jde s tím vůbec něco jiného, než jednoho dne zavěsit pimprlátku na krk (nebo samozřejmě uložit pěkně do poličky do krabičky)?

Máte nápad? Nebo tip na šikovného zlatníka, se kterým by se daly prodiskutovat možnosti?

Tři měsíce jsme oslavili už na Slovensku, jsme právě na naší první tour de Československo :).  Když dneska vidím fotky nebo videa novorozenců, nemůžu věřit, že takovej Theuška někdy byl – pořádně neviděl, nedržel hlavičku, ležel jako placka (no spíš klubíčko). Utíká to bůhví kam, i když z něho nespustíme oči. Mně navíc ani nepřijde jako “miminko”, vypadá tak nějak dospěle. Zkoušela jsem ho třeba zabalit do kanýrkové zavinovačky a musela jsem se tomu smát, jak mi to přišlo nepatřičné. Takovej velkej kluk x-).

[Cist dal →]

Ultra roztomilé fotečky týdenního novorozence zkrouceného do květináče a cestovní tašky to nebudou, ty jsme prošvihli asi tak o 2 měsíce :-D. Ale i tak jsme si naše první rodinné profi focení moc užili!

Kamarádka Lydia nám věnovala 3 sobotní hodiny a ačkoliv jsem měla z celé akce docela obavy, tak to bylo velmi příjemné, intimní dopoledne. I mladý pán byl nakonec většinu času příjemně naladěn. A tak prostě stačilo si společně hrát a muchlovat se :-).

Už se strašně těšíme na výsledek!

Ivan bude samozřejmě na fotkách taky, ale já jsem byla tak nastartovaná na případné uklidňování Theíka, že jsem úplně zapomněla fotit! A jak  jim to spolu slušelo x-).

Kachničkový úbor již třicetiletý :).

Veronika 1981.

Theo 2011.

S príchodom Theuška prišiel i zoznam všemožných aktivít, ktoré sme relatívne rýchle museli začať zvládať. Mne obzvlášť dobre ide nechať si ocucávať prsty, stráženie spiaceho Thea a tlačenie kočiariku. Ostatné drobnosti ako kŕmenie, prebaľovanie, umývanie, obliekanie, pranie plienok, nočné vstávanie a podobne … som nechal na Veroniku.

Do toho sa mi ale z času na čas objavujú špecifické povinnosti, ako napríklad zariadenie pasu a rodného listu. Pár jednoduchých krokov, ktoré pravdepodobne každý absolvoval (zájsť na matriku, mestský úrad či políciu) sa s miestom narodenia potomka v zahraničí mení v dobrodružnú výpravu hodnú Indiany Jonesa.

[Cist dal →]