Kemp Pískoviště

Na Inland Sea jsme nebyli snad roky, takže dětí za tu dobu geometricky přibylo, nikdo už nespí venku a málokdo ve stanu, minimalisticky se negriluje (ale tak taky), ale vaří se k tomu zelňačka a ráno vajíčka na pánvičce. Ke kávičce. Ale jinak podstata je stejná a bylo to zase fajn :).

Skoro vždycky někdo cestou zapadne, no tentokrát jsme to byli my :-D.

No tak nás vytáhli a jelo se dál :). Duny jsou krásné, ale trošku záludné.

Dojeli jsme a děti si to rovnou namířily do vody. “Maminko, máš pro mě zase náhradní oblečení, viď?” přišel se ujistit ale úplně mokrej Theuška.

Sárunka na klouzačce :-).

Písek je prevít a skončí fakt všude. Ještě teď ho vyklepávám z některých věcí.

Rozbíjíme kemp.

My ve stanu spíme! Na pořádných nafukovacích matracích, se 2 velkými polštáři, světýlky a spacáky, ale kempování to pořád připomíná :-)).

Zaděláno na zelňačku! Rychle se setmělo a večer vesele ubíhal. Než se všichni odporoučeli ke spánku zmoženi cestou, péčí o děti nebo dobrým jídlem.

Ráno jsme vstávali snad mezi posledními! Dětičky vychrupovaly nejmíň do půl osmé, kdy už sluníčko stálo vysoko na obloze a stan se rychle vyhříval. V noci mohlo být kole 22 stupňů, ale ráno to ke 30ce ve stínu vyleze ještě poměrně rychle.

Sníííídaně!

Ještě dáme jednu pořádnou koupačku? Bez toho by to přece nešlo!

A pak vše odpískovat, dojíst, dopít, pobalit a vydat se zase přes duny zpátky do Dohy. Večer nás čeká ještě jeden zážitek tohoto víkendu.