Baracudová polívka

V sobotu jsme se poprvé po zimě ponořili do stále ještě studených vod Perského zálivu. Už je to 2 roky, co jsme s potápěním začali, utíká to jako voda. Máme za sebou kolem 80 ponorů a krásnou stovku oslavíme na letošní potápěcí dovolené. Náš první jarní ponor byl sice spíš o kontrole vybavení, ale i tak to stálo za to.

Na Old Club Reefu máme za sebou, řekla bych, desítky ponorů – je to jedno z nejčastějších míst, kam se jezdí. Sice ne super zajímavé, ale dostupné a navigačně relativně nenáročné. Voda se přes týden vyšplhala o další 2 stupínky na stále ssssstudených 21 stupňů, ale trojkou neoprénem a kuklou se to na nějakých 2x 40 minut dalo risknout. I když Ivan furt hudral, že to nedáme

Sice nás hřála tak maximálně láska, ale dole? Všude kolem nás se šikovaly barakudy, které v té špatné viditelnosti vidí úplně stejně špatně jako my, a tak se odvážily i více ke břehu. Paráda! Výbava funguje tak, jak má, zas tolik jsme toho za ty 3 měsíce na suchu nezapomněli a dokonce jsme ani nevylezli celí domodra. A čekala nás prosluněná teploučká pláž – jako za odměnu.

Atmosféra mezi potápěči byla taky uvolněná a samozřejmě se kdekdo tasil s nějakou novou hračkou, co přes zimu pořídil. A společně jsme se natěšovali, o kolik lepší bude potápění za 14 dní, až se ještě víc oteplí, neřku-li za měsíc, kdy budeme už v úplně jiné části světa. Vzhůru dolů! Sezóna 2009 je tu.