Osmý měsíc (35. týden)

Pupáč roste, dalo se čekat něco jinýho? Co je ale neuvěřitelný, že i s takovým nákladem mám “v pase” o 5 cm míň než přes prsa. Přes zadek to ovšem až tak neuvěřitelný není – haha. No ale dítě ví nejlíp, že.

Pomalu odškrtávám ze seznamu jednotlivé položky – hlídání pro Theušku, až budeme v nemocnici; naskenovat a vytisknout kopie dokladů; rozhodnout se pro dulu; finalizovat porodní plán; zašít šátek; přebrat plínky… Prostě to málo, co se dá naplánovat. Theuškovi bych ještě ráda nechala nějaké kroužky. Jenže zároveň si nechci hrát na hrdinku a mám takové tušení, že budu ráda, když se přes den zvládneme najíst a vymyslíme nějakou smysluplnou činnost i bez cestování mimo nejbližší okolí domu. Bude to složitá rovnováha.

Ještě vyhlížím nějaký ten hnízdící instinkt, abych naplnila mrazák. Ale tajně počítám i s variantou povolit návštěvám vstup přes práh jen s uvařeným jídlem :D. Jak mně se posledně hodily dva pekáče lasagní, pár litrů polívky a rajčatový základ na těstoviny/polívky od Liss – vše samosebou mňamózní, domácí a naporcované na zmrazení.

Lékařských vyšetření už nás, myslím, moc nečeká. Poslední velký ultrazvuk zaměřený na vyloučení komplikací pro normální porod dopadl úplně v pořádku – miminko je akurátní velikosti i v dobré poloze. Další kontrolu máme naplánovanou nějak na začátek března.

V Al Ahli se mi bohužel nepodařilo najít doktora, jehož přístup k porodu bychom byli schopní přijmout (daleko od toho). Máme samozřejmě možnost přijet na poslední chvíli nebo jít cestou reverzů, což samozřejmě taky není optimální. Možná ještě jiná porodka, musím to co nejdřív objezdit a případně se přeregistrovat.

Jo a jméno by se nám taky pomalu šiklo :). Ivan už jich pár z holčičího i klučičího seznamu zvetoval, ale žádnou další preferenci z něj nemůžu vymlátit. Sledujíce olympiádu pročítáme už i soupisky sportovců a i tam nás občas něco cvrkne do nosu :). Ale Theušku jsme ostatně taky rozhodli až po narození, tak to tak možná má být i tentokrát.