Ani jsme se z toho Atlantisu nakonec nehnuli

Plánovali jsme si nějakou úžasnou zimní dovolenou – Mauricius, Seychelly nebo Thajsko, Langkawi… a furt něco nebylo optimální a šibeniční omezení termínem a lety špatně pospojovaný a hotel drahej a potápění na nic a a a. Nakonec padlo až překvapivě úlevné rozhodnutí, že nepojedeme nikam…

Pak se nám ale naskytla příležitost zajet si velmi výhodně na 4 dny do dubajského Atlantisu na Palmě, a tak jsme se na poslední chvíli rozhodli a vyrazili.

Celkově nás to do Dubaje moc netáhne. Počasí víceméně stejný, ač je tam snadná doprava, mnohem víc obchodů a zábavních center. Ale takovejhle Atlantis by mohl stát úplně kdekoliv a volba je pak vaše – buď si v něm najít, co vám sedne, anebo využít jako výchozí bod pro ty nákupy, zábavu nebo objevování města a jeho mrakodrapů.

Začali jsme v atlantisím akvaparku. Pro mrňouse bezva mělký bazén i s malými klouzačkami, “volanty” na ovládání vodotrysků, prolejzačkami, ovšem také s brutálním kybíčkem. Řev neci neci, když se mu překlopil na hlavu, ale nedejbože, abysme z toho bazénu vylezli, ani když už je dítě napůl modrý! Ještě tak leda sednout si na kraj a kyblíček pozorovat v kropení obětí. Kybík! Jéé! Vekej hmm?

Ivan si mezitím několikrát sjel Ziggurat. Taky vekej.

Taky jsme šli na delfíny. No šli – jeli jsme vozíkééém, golfovým, kterým teď budeme muset asi jezdit už všude. Chlapeček prostě. A co dneska Theuška o těch delfínech vypráví? Defín skače. Pusinku. Bylo to fakt hezký i pro nás.

Snídali jsme v místní restauraci Kaleidoscope, která se nachází hned vedle obřího akvária (součást většího souboru akvárií Lost Chambers). Je vidět už od lobby, takže směřování dítěte za chlebem vezdejším bylo v tomto ohledu velmi snadné Jsou to ybičkyyy takové magnetické a jejich výběr opravdu slušný. Čestný potápěčský.

Zaujal nás i “zero-entry” bazén s od “nuly” se svažujícím vstupem. Pro malé děti naprosto skvělá věc! Žádné hlídání, aby nespadly přes okraj, voda prohřátá, dva kroky od lehátek. Navíc je odsud téměř přímý výhled na heliport, odkud každou chvíli vzlétá v-tenek. A mával Theuška mamince, když si letěla zblízka prohlídnout Svět, Burj Khalífa nebo jeden z nejvyšších vlajkových stožárů na světě? Asi ne… Já to chápu. Konička, tatínek, bazenek, vodička jsou až vrchovatě štěstí na jedno malé batole :).

A ještě celá fotogalerie, jestli ještě furt nemáte dost :).