Bali suchozemské

Na Bali jsme vyrazili skoro výhradně za potápěním. S nejasnou vizí, co se nám bude chtít objevovat na suchu, když pod vodou to slibovalo takové zážitky. Že se nám třeba bude chtít už pak jenom spát a odbourávat dusík z těla. Ale nechtělo :-).

Největší chrám na Bali – Pura Besakih (Mother Temple of Besakih).

Pura Besakih na jižním úpatí sopky Agung byl takovým minimem – místem, kam jsme se chtěli podívat, když už nic jiného. Je to relativně blízko z Tulambenu (vybrané potápěčské základy), i když při stavu balijských silnic to byla cesta na hodiny. Bez neustálého kroucení volantem a rychleji než 40kou to tady prostě nejde. A to si nepřejte potkat cestou obřadní průvod! Oslavný, smuteční… každý DEN se něco najde :). A to tak akorát řidič zajede do škarpy a počká, až celá vesnice projde i s obětinami, nosítky (no třeba s tou mrtvolou), než se jede dál. Ale to k tomu místnímu hinduismu prostě patří :).

Pura Besakih je tedy hinduistický chrám položený ve výšce 1000 metrů nad mořem. Prakticky každý den od pozdního dopoledne se nad ním líně povalují mračna, ze kterých ale jen málokdy v tomto období sprchne. Jen udržují takovou správnou prádelní vlhkost. A atmošku!

Chrám je samozřejmě vystavěn v kopci (na Bali je všechno tak nějak v kopci, jak to tady mají ty sopky a zemětřesení pod palcem) a je rozdělen na mnoho jednotlivých oddělených chrámů určených jednotlivým kastám. Lidé sem proudí v bílém oblečení po celý den, po celý rok, s košíky plnými obětin a hlavami plnými proseb o štěstí v tom či onom. Na oltáře se obětuje jídlo (hlavně rýže a ovoce), květiny a vonné tyčinky, takže to všude krásně voní (a všude jsou opice a kočky, co vědí, že se tady něco k snědku vždycky najde :-)).

Chrám zůstal zázračně nepoškozen při posledním běsnění Agungu v roce 1963, které zabilo přes 1500 lidí, a dal vzniknout i údajně jednomu z nejkrásnějších vraků na světě – Liberty u Tulambenu. Ale to už zase odbíhám k potápění – zastavte mě!

Toto soptění ale třeba téměř pohřbilo veřejné “koupaliště” Tirtagangga, ze kterého zbylo jen pár stěn a zdí… dnes je po kompletní rekonstrukci a sice se tu už (v nejvýše položeném bazénu, nejblíže posvátnému prameni) nekoupou králové, ale děti a bojoví kohouti ano :).

Poslední naší zastávkou na hornatém severu Bali pod řetězcem sopek byl chrám Pura Ulun Danu na jezeře Bratan, které zásobuje celý region pitnou vodou. I sem se hodně šplhá do kopce, prostě jako všude :).

Střed a jih Bali se krajinou hodně liší. Krpály to jsou pořád, ale hory zde nejsou, aby držely mraky na uzdě. Takže tu černé kamení a písek střídá dokonalá záplava zeleně. Kulturní centrum ostrova, město Ubud, je tak obklopeno nekonečnými lesy a ještě nekonečnějšími rýžovými terasami. Všude rejže! Ale to je tak krásný pohled…

Ubud jsme navštívili jenom na pár hodin, je to spíš jenom velká vesnice s neustálými zácpami… ale dá se tu nakoupit vše potřebné a dobře najíst :).  Vůbec mě Bali příjemně překvapilo, jak dobře se tu jí. Jednak je to turistická oblast, takže skutečně se zde dá v nouzi největší jíst “západně” (a tím nemyslím špagety s chilli, jak si italskou kuchyni představovali na Sulawesi :-)), ale je tu i široká variabilita místních jídel od ryb přes curry, sladkokyselé omáčky až po různé nudle. A rýže samozřejmě, ale v mnoha nejrůznějších podobách.

V téhle oblasti jsme se ubytovali v “jogínském” resortu – i když o tu nám moc nešlo :). Prostě jsme neodolali vilce na kuřích nožkách s privátním výhledem do lesa, ve kterém křičeli ptáci a opice, a jedli zde výhradně jídlo ze surovin vypěstovaných přímo v areálu. No to byla nádhera, tak DALEKO od žlutožluté pouště! A to jsme ani nestihli koupání v přírodním bazénu ani vulkanické masáže… Příště!

Na jihu jsme to vzali taky hlavně po chrámech, po starém královském chrámu v Mengwi jsme se zastavili ještě u přímořského chrámu Tanah Lot. Je vystavěn na malém ostrůvku, ke kterému je třeba se přebrodit – mořskou vodou a stomiliónem turistů :). Takže jsme si hlavně užili ze vzdálenějšího místa na pobřeží západ slunce a rozloučili se s Bali. Skvělé potápění a tohle všechno jako bonus.

Celou fotogalerii si můžete prohlédnout na Picase. Samostatný článek o potápění na Bali snad tento týden.