Totální tenis
Tento týden probíhá v Doze každoroční zastávka turnaje WTA Tour, Qatar Total Open 2008 – čili pro netenisavce tenis v sukních. Byli jsme to včera okouknout – navíc, když se na kurtech vystřídá 8 hráček z elitní desítky!
Bylo 18 stupňů a silný vítr (což se v Kataru nikdy neobejde bez písku ]-(), čili podmínky hluboce podprůměrné. Na stadion jsme dorazili kolem půl sedmé, kdy už se 4 hodiny vesele hrálo. Nejdřív jsme zkoušeli podle programu v nadživotní velikosti najít nějaké Češky, ale to se nám nezdařilo. Ono taky je dost zatěžko tohle realizovat, když zápasy začínají ve 3 a pak se jede podle délky a pořadí… čili už druhý třetí zápas není v lidských silách načasovat.
Poté, co jsme oběhli “malé” kurty bez hlediště (koukalo se jenom za zády čárových a přes plot) ze dvou laviček na každé straně, jsme se vypravili na centr. Akorát jsme to stihli na uřvanou Marii Sharapovou, která sice postoupila, ale prohrála 2. set s krajankou někde kolem 160. místa WTA, sama 1. Po zápase prohlásila, že ten vítr jí teda nesedl – “It’s actually sometimes laughable, the shots you come up with.” Ale hádám, že se rozehrává a pravděpodobně si tu finálovou trofej z Dohy zase odnese.
S hřejícím Starbucksem v ruce jsme pak až do půl 11 vydrželi sledovat pro mě šokujícně droboučkou Venuši Williamsovou (Ivan prohlásil, že Američanům by se měly nějaký jména zakázat :-)), která porazila úplně skvěle hrající Karin Knappovou. Obě měly smrtící úder a podání Williamsové by sestřelilo i lecjakého tenistu “silnějšího pohlaví”. Je fakt, že na tenhle turnájek sedělo v hledišti maximálně 200 lidí, už se ani moc netleskalo a troufám si říct, že následující zápas už byl takřka intimčo.
Jó, tenis nás baví. Navíc, sledovat to všechno takhle zblízka se nám nikdy dřív nepoštěstilo Kromě nedělního finále se chystáme ještě stihnout nějaký ten turnajík o víkendu, tak vás budeme informovat (české deníky nějaká pouštní bitka o 2,5 milionu dolarů, koukám, moc nezajímá). Takže pasivnímu sportu zdar!
2x reakce nize
Druhý krát sa posadte tak, aby Vas bolo vidno. Ja som sice niečo prespala, ale ” hulákajúcu” Sharapovovu som v semifinále sledovala na Euro – sporte. Snažila som sa pozerať aj do hladiska, ale žial okrem “urevaných detí” (to bolo počut perfekne) a nejakých ručníkových dám som nemala to štastie zahliadnuť aj Vás. Tak na budúce mi aspon zamávajte.
Naozaj tam nie je typicka tenisová atmosféra v tom pravom slova zmysle, ako sme zvyknutí z iných turnajov.
Já jsem ještě na žádném velkém tenisovém turnaji před Dohou osobně nebyla (ostuda), ale zdálo se mi to až do čtvrtfinále relativně standardní – málo lidí, málo tleskání
Chcete neco dodat?