Wádí … pravá i umělá

Na samý závěr Eidu jsme si udělali víkendový výlet do Dubaje, kde tou dobou trávili svou dovolenou naši známí z Prahy. A tak než jsme se nechali rozmáčet na bujarých skluzavkách v akvaparku Wild Wadi, vyrazili jsme společně s jejich hostiteli na výlet do Hatty na východě Emirátů. Jó, hory ománského stylu, červené pouště, wádí – byť po roce bez deště lehce bez vody… to si necháme líbit :-).

Co je na Emirátech krásné, je jejich rozmanitost a barevnost. Ve srovnání s Katarem, které se se svou žlutobílou pouští saudsko-arabského stylu placatí na úrovni moře, se Emiráty na ománské straně drápou do vysokých summitů ostře řezaných hor a rudě vlní do dalekých pouštních reliéfů. I klima je zde příjemnější, asi jak je zde už cítit závan Indického oceánu.

Zvlášť hory kolem Hatty jsou nádherné. Krajinu formuje všudypřítomná eroze, v zimě pak vodní proudy deroucí se z vyšších míst do údolí.  Po zbytek roku jsou to však ideální místa pro pikniky nebo dokonce sladkovodní koupání a rybaření.

Hatta jako městečko má samozřejmě jednu mega mešitu (a pochopitelně zakopáváte o ty menší), ale podobně jako většina starých měst hlavně turistickou Heritage Village s ukázkami starodávného života na Středním východě. Ovšem taky v typickém středovýchodním muzejním stylu, který se stále ne a ne vyvinout směrem k informační bohatosti :-).

Navečer, po návratu do Dubaje, jsme si ještě poseděli u největší “tancující” fontány na světě,  5minutového představení, kdy voda cáká a rotuje a rozstřikuje se a kroutí, jak si choreograf usmyslel :). Pěkná zábavička, jak jinak připojená k velkému nákupnímu středisku a promenádě.

Sobotu jsme si pak vyhradili na návštěvu Wild Wadi – staršího ze dvou velkých dubajských akvaparků pod širým nebem. Listopad, prosinec jsou podle mého názoru na návštěvu ideální,  protože počasí je skvělé a turistů, kteří si myslí, že se do Emirátů jezdí v létě (hahaha)  je tu naštěstí poskrovnu. Už jsme navštívili akvaparků pár, ale tenhle byl první, kde nemusíte půl hodiny vystrčit zadnici zaseknutou v obřím kruhu a drantíte si z kopce A DO KOPCE vesele po celém areálu.

Jízda hore kopcom

Nesnáším gigantické, klikaté, padací a černočerné skluzavky (a to už mi ten den bylo po večírku první noci dobře :-D), naštěstí ta je tady jednom jedna – ale ne ledajaká… dole z ní lezou samí zelenáči :-D. Kdybych se přece jen odvážila, jako jiné dívky někde z Číny, asi by mě dole rovnou naložili do rakve!

Takže jsem se radši píďalkovala v líné řece a nechala kroutit v kruhu, vyhřívala se u toho na sluníčku a myslela na to, že tohle není jednou za čas vůbec špatný víkend. I když tu novou rodinku delfínů na Old Club Reefu budeme muset hledat až za týden.

Všechny fotky z víkendu pak na Picase.