Random header image... Refresh for more!

Proč nepřišly pouštní lišky?

Po delší zimní přestávce jsme v pátek otevřeli sezónu výletů do pouště. Já jsem letos ještě nebyla, protože jsem ten úplně první propásla pro vyšší dobro. Ivan sice byl, ale byl zaneprázdněn (línej), aby o tom něco napsal :-) Takže teďka poprvé. O jezdění po dunách, grilování a rybách štěstěny.

Sraz v 1 na benzínce na Wakru. Pět minut tam a 10 minut tady, v 1:40 jsme tam byli jako na koni – ostatní trpělivě čekali, protože asi věděli, že vezeme všecko jídlo. Zpoždění je ale blbá věc tak jako tak, takže jsme dotankovali hektolitry po čtyřech korunách šedesát a tryskem na konec světa. Tj. k Sealine Beach Resortu, kde končí silnice a dál se musí přes písek. Dost jsme sfoukli kola, přivázali celý náklad, přeřadili z automatu na manuál a hurá na to. Naše Sorento bylo v poušti poprvé, takže taková trošku zkouška ohněm – ehm, pískem.

Sorento v akci

Pravidla jsou jednoduchá – nikdy nejet do pouště sami (jedno auto), aspoň jedno auto musí mít lyžiny a lopatu na vyhrabání z písku, na duny se najíždí po jednom a směrem ze svahu (vpravo nebo vlevo) nesmí být nic – je to úniková cesta, když auto už jen hrabe. 20cm hluboký jemný písek bez pevného podkladu, pocit jako na půl metru vody a my se řítíme vzhůru/dolů v 50stupňovém kopci. Náš pouštní pionýr obstál na výbornou.

Duny

Hlídáme si dalšího člena naší kolony

U Inland Sea, kde Katar hraničí se Saudskou Arábií, jsme vybalili stany, židličky, gril i teleskop. Co budeme dělat? Rozpálíme gril a okúpeme sa. Na první došlo záhy, to druhé je bohužel zatím na neoprén. Setmělo se tak v 6, ale měsíc opět svítil tak, že je v pohodě vidět (hlavně vlastní stín je o půlnoci trošku šok). V noci jsme tedy okukovali krátery na Měsíci, krmili se masem a zeleninou, hřáli si nohy u otevřeného ohně, vyprávěli si historky ze života, chytali ryby a prosili, aby mohly zpátky, a ke druhé v noci už jsme z klidu našeho stanu slyšeli jen debaty o smyslu života a tu a tam “držte už hubu” :-). Krom toho, že máme písek i … všude to byl klasický pohodový večírek.

Inland Sea

Slunce padá k západu.

Teleskop

Chytroučký teleskop – Venuše ani Saturn nebyly přes šajnující měsíc vidět.

Přiznám, že východ slunce kolem čtvrt na pět jsme prospali a probudilo nás až slunce naplno opřené do té naší plachtoviny. Balili jsme rychle, protože po deváté nechcete na poušti moc strašit – přece jenom je 30 ve stínu a na tomto místě zaručeně beze stínu.

Velbloudi v Kataru jsou na rozdíl od Ománu jenom pískoví.

Auto se muselo dát do pucu včetně umytí podvozku a vyfoukání motoru, na což se tady prostě musí zvyknout a naštěstí to tu dělají na každé benzínce a myčce. Ostatně i týden písečných bouří nadělá podobnou paseku. Takže jaru zdar, ať vám kvetou prvosenky!

Zatim bez komentare

Zatim ani slovo.

Budte prvni!

Chcete neco dodat?