Doha Asian Games 2006

První polovina prosince je v Kataru ve znamení 15. Asijských her. Možná jsme až do teď pořádně nechápali, jak velká, a celý ten humbuk kolem se nám zdál docela přehnaný. Ale dnes, když je celé město zahaleno do strakatých barev, o medaile zde soutěží skoro 11 000 sportovců, všude pobíhají oficiálové, zaměstnanci a dobrovolníci v 63 000 stejně strakatých uniformách a lístky na soutěže jsou beznadějně vyprodané – je jasné, že Katar hostí jednu z největších akcí své historie.

Asijské hry jsou obdobou Olympiády podobně jako třeby Hry Commonwealthu. Soutěží se ve všech možných disciplínách od těch klasických (atletika, gymnastika, fotbal, střelba) přes ty olympijsky neobvyklé (šachy, kulečník) až po ty nejpozoruhodnější ( kabaddi, sepakatraw, wushu). Z pochopitelných důvodů absentují zimní sporty.

Celá akce začala vlastně už o několik měsíců, 8. října, kdy byl v Doze zažehnut Flame of Hospitality. Ten v podobě pochodně překonal vzdálenost 50 000 kilometrů a prošel, proplul nebo proběhl 15 státy. Na konci listopadu se vrátil do Dohy, kde od 1. prosince hoří na znamení konání Her. Zapálení ohně je v rámci všech Olympiád, co jsem kdy sledovala v televizi, mojí nejoblíbenější částí. Katar si nevybral ani střílení ani složité mechanické hračky, ale nadšení bylo maximální. Po téměř čtyřhodinové show převzal pochodeň jezdec na koni (jeden z emírových synů). Koně mají v arabské kultuře vůbec vysoké postavení – výborný nápad. S pochodní pak objel jedno kolečko na Khalifa Stadionu za bouřlivých ovací 50 000 přítomných diváků, bujarého mávání katarských vlajek a zlatých stužek. Napětí bylo maximální. V jednu chvíli jezdec pobídl koně pod sebou k divokého trysku a hnal ho směrem k modře osvětlenému, příkrému a možná 300 metrů dlouhému schodišti. Kůň po něm stoupal hladce asi do poloviny, kdy se projevila úžasná zdatnost jezdce, který koně navedl i na zbytek cesty za doprovodu mohutného povzbuzování nadšených diváků. Nikdy jsme neviděli nic úžasnějšího.

Nakonec jezdec zapálil nádobu uprostřed kovového kruhu, která začala stoupat vzhůru. K překvapení všech se ale kovový kruh začal rozevírat až kolem ohně vytvořil několik rotujících os. Oheň se zároveň rozžehl také na Pochodni, kde je opravdu vidět z většiny míst ve městě a dává vám pocit, že jste opravdu při tom. Celý ceremoniál zakončil obrovský ohňostroj, snad ještě působivější pro lidi mimo stadion (a samozřejmě pro televizní kamery).

Flame of Hospitality a ohňostroj na závěr. Diváci se balí a chystají se domů usušit

Khalifa Stadium před Úvodním ceremoniálem. “Torch” zatím bez ohně.

Celá fotogalerie z Opening Ceremony zde – ovšem bez jezdce na koni, neb ten se nedal prakticky vůbec zachytit.

Většina lidí v Doze je v současnosti nějak na průběhu Asijských her zainteresována – a my nejsme výjimkou. Ivan připravuje mobilní zpravodajství a TV přenos do mobilu (tohle je můj povrchní pohled, asi by vám o tom sám řekl víc) a já? Já jsem jedna z mnoha kdo v té krásné strakaté uniformě pomáhá atletům, oficiálům a organizátorům řešit provozní problémy. Sháníme tedy papír, hledáme techniky na opravy tiskáren, faxů a počítačů, dáváme resetovat hesla, hlásíme problémy s internetem a obrazovkami… Naší největší výzvou byl asi mohutný déšť, který se spustil už v průběhu Opening Ceremony. Zmrzlí a mokří návštěvníci tak na vlastní kůži zakusili, co je to “boží požehnání” Na druhý den ale mělo zázemí Asijských her vyplavených několik místností s elektronikou, což byl taky dáreček. Ale jedeme úspěšně dál!

Doha nemá zázemí na to, aby ubytovala další statisíce lidí (atleti, trenéři, maséři, lékaři, organizátoři, zaměstnanci, dobrovolníci, novináři), kteří na Asijské hry měli do města dorazit. Vedle Athlete’s Village, která tvoří zázemí atletům, jsou ve městě obsazeny také desítky compoundů pro organizátory a beznadějně vyprodané byly už v listopadu všechny hotely. A protože i diváci musejí někde bydlet a peníze tu nikdy nejsou problém, stačí jediné. Najděte 3 zaocenánské parníky, pronajměte si je za 3 miliony dolarů na den (!) a zaparkujte je v přístavu. Hotel nad hotel Ale vypadá to impresivně, to se musí nechat.

Dneska mám volno a všechny mobilní služby běží, takže se jdeme konečně podívat na některé soutěže. Dost se těším na gymnastiku, kde je Čína, Japonsko a Korea úplná světová špička. Ale když už jsme se zmiňovali o kabaddi – no to byste si taky nenechali ujít! A až si budete hrát na honěnou, stačí troška akustického signálu z úst a hnedle provozujete mezinárodně uznávaný sport

Asijské hry v českých médiích (a ne že ne

• V Kataru začaly velkolepé asijské hry (Aktuálně.cz, 1. 12. 2006)
• Salam alejkum, začíná jiná olympiáda (Aktuálně.cz, 2. 12. 2006)
• Asijské hry byly často ve stínu politiky (Aktuálně.cz, 3. 12. 2006)
• Asijské hry: Polonahé hráčky vadí (iDnes, 9. 12. 2006)