Jury je silně zaujatá, ale co už :).

Tahle slečna je sice nejmíň upovídaná, ale zase neskutečně tvořivá a hravá. Maluje, zpívá, tancuje a s malými poníky si dokáže hrát hodiny!

Aktivistka. Kam může, tam vyleze. Hlínu z kytek vytahá, mouku vysypává, na zeď kreslí… jak je 10 sekund ticho, už je jasný, že něco kuje :-D. Ovšem den před narozeninami se jí povedl majstrštyk. Deset hodin dopoledne, děti si hrají v herně, já kutím v kuchyni a když je jdu zkontrolovat, jak si pěkně hrají, Zojka nikde. Nikde! Vyběhla jsem z domu a zburcovala všechny lidi, co jsem potkala (převážně maminky a jednu nanny od nás z domu), samozřejmě taky security a všichni jsme ji hledali! Bosé batole v pyžamu. Po pár minutách ji právě jedna z těch maminek našla, jak pobrekává u cizího domu (tady je nás několik stejných). No a od té doby zamykáme. Samostatná… moje nervy!

V konverzaci vystřídá deset tisíc obličejů a intonací, je hrozná hérečka. Taky se umí rozeřvat prakticky na počkání, nejlíp jí něco odmítnout (dobrůtku, telefon…) a to i slzy tečou. Pak ji to přestane bavit, vytasí úsměv a s “I’m not crying!” si jde zase po svých.

S velkou pompou nás také vítá. K Ivanovi běží, co jí nohy stačí a u toho křičí “Daddy is doma! I am so happyyy!!” a pak ho objímá a pusinkuje. Má ráda svoje lidi. Předevčírem objímala na playballu koučku, kterou přes Vánoce neviděla :).

[Cist dal →]

Poslední čtvrtleťácká “ročenka”, než na nás zase padnou narozeniny! Oh. My. Gosh. (Jak by trefně a s náležitou gestikulací řekla Zojinka).

[Cist dal →]

“Ona mluví anglicky!?” říkají mi tady všude lidi. Tak já bych navrhla, že buď se shodneme na tom, že ještě pořád nemluví, nebo teda jo, kdyžtak už anglicky. Zrovna tady v českém prostředí se jí to nějak víc rozjelo. U osmiletého to působí sice neobvykle, ale koheretně, kdežto u dvouleťačky spíš zvláštně.

Mimoslovní vyjadřování jí jde ale dokonale, nejlíp se mračí, výská, kňourá, ječí a brečí. Do toho stále tancuje a zpívá (opět neidentifikovatelným jazykem), je to taková umělkyně. Výrazně a ráda se taky umělecky vyjadřuje na stěnách a nábytku :-D.

Je až neuvěřitelně samostatná – od obouvání přes jídlo a oblíkání až po lakování nehtů (nohou a nábytku) a mnohé další aktivity, které se až na výjimky neobejdou bez trvalých škod na domácnosti či duševním zdraví :).

[Cist dal →]

Malá Sára, říkají všichni. Tenhle malej odlitek je ale ještě o úroveň vzteklejší, kdo by to řekl, že je to možný :-D. Určitě je to tím, že se ještě pořád neumí vyžbleptnout (ono s počítáním do deseti, see you morrow a let-i-tou člověk daleko nedojde). Takže komunikace formou válení se po podlaze, zkroucená šůta místo slzy a slzy jako hráchy – po počkání – je nevyhnutelná součást :-D.

Někdy už přes den zvládá nespat, ne že by to ale nepotřebovala… Docela ráda usíná v autě a v kočárku. Nerada se ale zase nosí v nosítku.

Miluje hraní si s panenkami, ráchání ve vodě a v písku a Ledové království.

[Cist dal →]

Náš malý africký oslavenec se svého posledního měsíčního updatu přece jenom dočká :).

[Cist dal →]

Domškolácká komunita je asi všude na světě dost proměnlivá, a když k tomu připočítáme přirozenou fluklutaci lidí z a do Kataru, máme z toho v naší komunitní skupince flow jak v Golfském proudu. Gulfském proudu, dalo by se říct :o). Takže letos na podzim se nám z toho sešel zdaleka nejmenší cyklus – zapojilo se jen kolem 27 rodin. Organizačně to ale zase šlapalo jako po drátkách, pokud vím.

[Cist dal →]

Odpolední spaní stále existuje, ale je čím dál sporadičnější nebo alespoň míň vypočitatelné. Když spí, tak jako špalíček veršů a pohádek, ale když to nejde, tak je po patnácti minutách hotovo. Jak zrovna tělíčko potřebuje, jak se vyspala v noci a jak je zrovna naložená! Asi by mě moc nebavilo, kdyby dítě 3 hodiny přes den prospalo Už takhle nic nestíháme a jediná (že bych s ní třeba jako chrněla taky) už taky nikdy nebude haha.

Je úžasně nezávislá, v podstatě co si “nedomluví”, to si sama udělá. Ale taky je v tomto smyslu náležitě záškodná a předmětů jen na příděl přibývá (telefony, nůžky, fixy, štětce, lepidla…). V podstatě jak nastane ticho, je potřeba vyběhnout. A ona legračně předmět odhodí metr daleko a provinile kouká!

Slovní zásoba je stále víc než nahodilá – ze slov bjýle, majabu a happy b-děj Zoja se toho opravdu moc nedá. Ale maká na tom!

[Cist dal →]